Čtyřkřídlá nárožní budova Městské knihovny, třípatrová, v průčelí vchodu portikus se šesti alegorickými figurami na architrávu. Zleva: nahá žena, drží svitek a (?), nahý muž drží sošku a nástroj (?), nahá žena, na hlavě vavřínový věnec, drží lyru; nahý muž, drží sovu a knihu; nahá žena, nahlavě vavřínový věnec, drží divadelní masku a (?); nahý muž drží v každé ruce kladivo. and Vlček 1996, s. 174.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem a profilovaným ostěním. Edikulu tvoří mohutné pilíře na soklech s korintskými hlavicemi. Stěny pilířů jsou na všech třech stranách zdobeny konvexním ornamentem ve tvaru X (vzniklým průnikem dvou tordovaných pilířů). Pilíře nesou kladí s římsou, na němž byl původně balkón., Vlček 1996#, 368-369., and Doklad práce dvorské huti Benedikta Rieda pro měšťanské stavebníky.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž. V dolní vrstvě žánrové výjevy, nad nimi postavy panovníků a v nejvyšší vrstvě čeští světci s Kristem a P. Marií. Na straně do města byl patrně zobrazen Karel IV. a Václav IV., na venkovní straně Jiří Poděbradský a Vladislav II. Do výzdoby Matěj Rejsek začlenil i svůj autoportrét a na západním i východním průčelí jsou zobrazeny postavy vyhlížející z otevřeného okna., Homolka 1985#, 217-220., and V sochařské výzdobě se objevuje autoportrét a iluzivní motiv postavy vyhlížející z otevřeného okna, oba motivy poprvé v umění českých zemí. Motiv postavy vyhlížející z okna nebo dveří je antického původu a prostřednictvím Itálie se dostal do záalpského umění 15. století (palác Jacques Coeur, Bourges, před 1450; portál městské kanceláře ve Štrasburku, 1464), srov. Hrubý 2003, s. 188 pozn. 18.
Nárožní budova Ústředního ředitelství čsl. tabákové režie, projektant A. Dryák (1923 - 1928) výzdoba na fasádě a dveřích J. Horejc, J. Jiříkovský. Dnes budova obchodního soudu. vlysy na fasádě jsou zdobeny reliéfy na motivy výroby a prodeje tabáku, autorem je Josef Jiříkovský
Dvoupatrový řadový dům postavila roku 1934 pro lékárníka Čeňka Řeháka firma V. Nekvasil. V klenáku hlavního portálu monogram ČŘ (Čeněk Řehák) a letopočet 1934. Nad vchodem do lékárny lékárenský znak (váhy a had), okna výkladců v přízemí nesou v klenácích plastiky mužských a ženských hlav (autor nezjištěn)., Baťková 1998, s. 750, and Výzdoba fasády se částečně vztahuje k živnosti majitele domu, který v něm provozoval lékárnu. Hlavy umístěné v klenácích oken však představují konkrétní osoby, a to rodinu majitele domu, ale ve společnosti postav z antické minulosti. První hlava na levé straně průčelí představuje boha Merkura (podle Praxitelova díla z let 350 - 330 př. Kr. z muzea v Olympii), dále je to Venuše a soudobé portréty (stavebník a jeho choť), jako poslední je fiktivní portrét řeckého filosofa Sókrata. Odkazy na antickou minulost v podobě konkrétních známých soch jsou ve třicátých letech poměrně vzácné.
Nárožní čtyřpatrová budova pošty se dvěma vchody se sochařskou výzdobou nad portály. Portál vpravo: na oblouku portálu zobrazen telefonní přístroj, po stranách oblouku dvě nahé stojící figury - vlevo muž s atributy (holub, trubka); vpravo žena s atributy (psací olůvko, nápisová páska, vlaštovka?). Portál vlevo: na oblouku motiv zkřížených poštovních trubek, po stranách oblouku dvě nahé figury ženy a muže s atributy. Žena vlevo drží snítku s plody a obilné klasy? Muž drží blesky, na jeho pravém rameni sedí holubice, u nohou telegrafní sloup s izolátory.