Článek analyzuje tři důležité podmínky pro krajskou zdravotní politiku v období 2003-2010: (1) personální obsazení krajských orgánů, zabývajících se zdravotnictvím; (2) formulaci strategických dokumentů (krajských zdravotních plánů) a (3) vztahy mezi jednotlivými kraji a vládou ČR. Metody: Autoři textu se snažili zjistit, zda v předchozích třech bodech došlo k výrazné změně trendů mezi jednotlivými kraji. Shromáždili údaje o vývoji počtů krajských úředníků zaměřených na zdravotní problematiku, o krajských zdravotnických plánech a politické příslušnosti krajských zastupitelů a členů vlády ČR. Závěr: Systematická práce na krajských zdravotních plánech částečně závisí na dostatečném počtu úředníků na krajských úřadech. Byl zjištěn možný negativní vliv v téměř nezměněné normativní opozici vůči vládě. Počet úředníků zaměřených na zdravotní problematiku se zvýšil během období 2006-2010 o 37%. Sledováním poměru počtu obyvatel k počtu úředníků jsme prokázali, že rozdíly mezi průměr a střední hodnoty byly sníženy. Porovnání krajů v průběhu 2003-2010 ukázalo, že v deseti (z 13) krajů se zvýšila produkce strategických dokumentů (zdravotních plánů), ale kvalita některých z těchto dokumentu je diskutabilní., The paper analyses three important tight with regional health policy during period 2003–2010: (1) personal capacity of regional authorities (2) formulation of strategic documents and (3) relationship among regions and the cabinet. Methods: We tried to find out if there are some important trends’ changes among regions in previous three points. We gathered data about number of officers focused on health matters; regional strategic documents and political affiliation of members of regional councils and the cabinet members. Conclusions: Systematic work on regional strategic document partly depends on sufficient personal capacity of regional authorities, and possible negative effect was identified in almost present normative opposition to the cabinet. Number of officers focused on health matters was increased about 37 % during 2006–2010 and by usage indicator of officer’s stress (number of inhabitants to numbers of officers) we proved that differences among average and median values was decreased. Comparison of regions during 2003–2010 showed that 10 of 13 regions increased production of strategic documents; however the quality some of this document is disputable., Marek Pavlík, and Lit.: 24
Vývoj nemocnosti a úmrtnosti ve skupině CMP je dlouhodobě spíše disproporcionální. Zatímco dochází celkově k poklesu úmrtnosti podobně jako u kardiovaskulárních onemocnění, představuje stagnující a možná i zhoršující se vývoj nemocnosti vážný problém z hlediska zvyšující se společenské a ekonomické zátěže. Příčiny takové disproporce lze spatřovat v nevyváženém tempu rozvoje individuálně zaměřené medicíny a v nepříznivém vývoji determinant zdraví a nemoci ve skupině onemocnění cévními mozkovými příhodami. Společenský vývoj a možnosti kontroly determinant zdraví a nemoci představují pro současnou společnost naléhavou výzvu, v případě neřešení však také vážné riziko. Práce srovnává vývoj v ČR se situací v USA a EU., Development of morbidity and mortality in the group of CMP is in a long-term rather disproportionate. While there is a decrease in overall mortality, as in cardiovascular disease, the stagnating and possibly worsening development of a serious disease is a problem in terms of increasing social and economic burden. The causes of such disparities could be viewed in an unbalanced rate of development of individual-oriented medicine and adverse developments such as : determinants of health and illness in a group of cerebral vascular disease events. Social development and options for control determinants of health and illness are for the current call. In the case of unsolving this might be also serious risk. The work compares the development of CR with the situation in the U.S. and the EU., Dubravka Jaganjacová, Petr Háva, and Lit.: 18
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 67
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125