Závěrečný svazek, jehož 1. vyd. vyšlo v r. 1913, přetiskuje dokumentární materiál, o nějž se opírají předchozí historické výklady. Texty s nápěvy, zachycenými původní notací, jsou rozděleny do těchto skupin: liturgické zpěvy (česká mše husitská, české nešpory husitské, obřady velikonoční, hymny), duchovní písně obecné, písně o svátosti oltářní, písně výroční (cyklické písně o životě Kristově, písně vánoční, písně velikonoční, písně mariánské) a písně válečné.
"První část knihy nás pak převede teprve k pravým otázkám genetickým (od smrti Husovy do příkrého rozštěpení stran po r. 1417 a před r. 1419). Zde budeme sledovati onen vývoj jak po stránce teoretické, v níž objeví se nám M. Jakoubek ze Stříbra jako pravý teoretik husitství i pro náš obor, tak po stránce praktické, v níž poznáme nejeden popud, jenž vyšel ze starší liturgie, vedl však důsledně k formám zcela novým, a to logicky k formám táborským. Druhá část knihy věnována proto táborství jako pravému důslednému pokračování předešlého vývoje. Nebudeme tu ovšem míti na mysli jen tábory v nejkrajnějším smyslu stranickém, nýbrž celý živel radikální, jenž právě svou liturgií a svým zpěvem činí skutečnou jednotku. Prostota táborské mše jest společná všem těmto stranám a směrům. Zato jejich písně přecházejí i do stran jiných, liturgie podstatně jiné." (Z předmluvy autorovy.)
"Dějiny husitského zpěvu" jsou rozvrženy do 6 knih: 1. Zpěv předhusitský. 2. Předchůdci, 3. Jan Hus, 4. Táboři, 5. Strany pražské. 6. Husitské zpěvy. Toto dílo, jehož 1. svazek vyšel r. 1904 a poslední 1913 je výsledkem více než desetileté vědecké práce. V 1. dílu (Zpěv předhusitský) všímá si autor liturgického zpěvu od jeho počátků až po reformu Arnošta z Pardubic, umělého zpěvu, zpěvu dramatického a na závěr lidového zpěvu světského a lidové písně duchovní. Jako přílohy jsou připojeny skladby Mistra Záviše, sekvence Jana z Jenštejna, plankt Panny Marie, české zpěvy velikonočních her 14. století a Jana z Holešova traktát o písni "Hospodine, pomiluj ny". Rejstřík textů a nápěvů, jmenný a rukopisů.
"S kapitolou o bratrské theologii od Amedea Molnára"--Tiráž and Dějiny, psané z hlediska českobratrského, líčí osudy jednoty bratrské od jejích začátků a jejího osamostatnění r. 1467 až do r. 1918. Věnuje pozornost jak vnějším osudům, tak vnitřnímu zřízení a zejména věrouce.