Karlsruher Virtueller Katalog eviduje další dochované exempláře., Národní knihovna ČR Praha CZ 52 C 17 adl. num. 6 - s digitální kopií, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ AA XIV 12 adl. num. 3, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ ET X 43 adl. num. 4, Knihovna Národního muzea Praha CZ 49 B 24 def., Moravská zemská knihovna Brno CZ Nová Říše C I 4860 adl. 3, Vědecká knihovna v Olomouci Olomouc CZ 35.008, Krajská vědecká knihovna Liberec CZ T 3 68, Biskupství litoměřické - knihovna Litoměřice CZ BI F/49, Österreichische Nationalbibliothek Wien AT 31595 - B Alt Mag - s digitální kopií, PRAGAE, Typis Georgij Nigrini. M. D. XCIII.[=1593], and BCBT43044
Kresba (19, 9 x 14, 8 cm): nahá žena s volskou kůží přes ramena běží od rozbouřeného moře s potápějícími se koráby. V ruce drží caduceus a olivovou snítku., Prag um 1600#, I, č. 217 s. 356., and Volská kůže znamená píli, caduceus kombinovaný s olivovou snítkou odkazuje na Hermathenu, ztělesnění ctností Merkura a Minervy.
Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů Praha CZ AA XIV 9 adl. 46, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze Praha CZ X.b. 56 adl. 17, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze Praha CZ X.b. 33 adl. 2, and BCBT36944
Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.