Tom I. Tom II., par Isaac Benserade, Publius Ovidius Naso., Patitulní mědirytiny: Chri. v. Hagen sculp., Na tit. listech madailon Ovidiův rumělkovou rytinou, and 226 gravur od Le Clerca, F. Chauveau, J. Le Pautre, v tomto přetisku z 1. vyd. (Paris, 1676) kopírovaných Van Hagenem
Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Původní malířská výzdoba se zachovala pouze ve třech sálech ve druhém patře horního zámku, který vznikl přestavbou středověkého sídla, a v kapli. Na stropech dvou menších místností se nacházejí malby s alegorií Fortitudo (Síly) a Justitia (Spravedlnosti). Na stropě větší místnosti se nachází obraz jízdní bitvy u mostu, v alkovně při tomto sálu pak malba s motivem amoretů se zbraněmi., Mádl 2008, and Zapletalová 2008. Zapletalová, J. , "Jacobus Tencalla figlius Joannis de Bissone" aneb původ a život malíře Giacoma Tencally, Umění,LVI, 2008, No. 1 s. 65-76.
Vstupní portál budovy zámku rámují dva Herkulové jako atlanti. Na obou stranách stojící muž s plnovousem na soklu zdobeném lví hlavou. Na levé straně portálu drží kyj v levé ruce a má jej položený na svém pravém rameni, lví kůži přetaženou přes hlavu. Postava na pravé straně, drží pravou rukou o zem opřený kyj, lví kůže je tlapami svázaná na jejím levém rameni. Nad portálem rodový znak Engelsflussů., Vlček 2001#, 372-373; Vlček 2004#, s. 75., and Budova zámku byla přestavěna po požáru v letech 1656 - 1672 družinou stavitele Carla Luraga, portál vytesal plzeňský mistr Sebastian Bossaert. Při obnově zámku v letech 1910-1911 byl však přetesán.