Přibližný popis cyklu gotických portrétních fresek českých panovníků ve Starém královském paláci na Pražském hradě, zničeného požárem Malé Strany a Hradu roku 1541. Na základě rozboru a srovnání tří rukopisů chovaných v době vydání studie (r. 1896) v c. k. Dvorní knihovně ve Vídni autor popisuje portréty českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Ludvíka Jagellonského, které vznikly na popud Karla IV. (jako pendant k portrétním bustám v triforiu chrámu sv. Víta) a které byly doplňovány o vyobrazení pozdějších českých králů až po Ludvíka Jagellonského včetně. Jedním z rukopisů je žádost nejvyššího královského číšníka Jana z Házemburku a na Budyni o restaurování dotyčných portrétních fresek zaslaná roku 1538 králi Ferdinandu I. Žádost obsahuje kresby fresek (jako jejich "kopie") a opisy latinských nápisů, které se pod freskami nacházely. Autor přetiskuje textovou část žádosti a přidává svůj komentář a pět jejich reprodukcí v přílohách.
Školní zprávu o stavu a aktivitách novoměstského gymnázia v Žitné (později v Resslově ulici) v r. 1896/97 doplňuje pojednání F. Doubravy Doba císaře Diokletiana - studie z dějin římských od r. 253-305.
Almanach desáté sezóny Národního divadla v Praze obsahuje kromě stati o Vrchlického a Fibichově Hippodamii medailon dramatika F. V. Jeřábka a soupis her nastudovaných v Prozatímním a Národním divadle.