Dveřní otvor je rámován namalovanou edikulou tvořenou představenými sloupy na soklech. Sloupy mají bílé dříky, dole baňaté, ověšené perlami, kompozitní hlavice jsou namalovány zlatou barvou. Sloupy nesou římsu, na níž je kladí s obdobně utvářenou římsou, tato část edikuly stejně jako její pozadí je v zelenošedé barvě. Na kladí je erb Vojtěcha z Pernštejna nesený napravo mužem s píkou, nalevo mužem s mečem. and Hrubý 2003#, 48-52.
Nástěnná malba evokuje interiér bohatě vyzdobený architektonickou plastikou. Podél dolní části zdí probíhá po celém obvodu sálu červenohnědý sokl, na němž v rozích spočívají zelenošedé kanelované sloupy se zlatými patkami a kompozitními hlavicemi. Na sloupech je položeno kladí stejné barvy jako sokl, které podepírají perspektivně pojaté konzoly. Z konzol jsou po celém obvodu zavěšeny girlandy. Okenní i dveřní otvory zdobí iluzivní edikuly s ornamentálními nástavci. Na východní stěně je nad soklem umístěn velký namalovaný obraz s námětem Samsona a Dalily, obraz je v rámu s ornamentálním nástavcem a nahoře uprostřed je zobrazeno očko a hák, na němž obraz jakoby visí, v obraze je destička s datem 1532. Obdobně (iluzivní rám a háček se skobou) je namalován obraz sv. Vojtěcha z kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích ze 40. let 16. století (Hrubý 2003 obr. s. 95). and Hrubý 2003#, 48-51, 55.
Pět namalovaných putti zobrazených v různých postojích drží erby na namalované římse edikuly rámující vstup do arkýře. Jsou nazí kromě putto napravo, který má suknici. Namalovaní putti byli rovněž v listoví zdobící špalety oken, jejich nahá těla zdobí řetězy. V levé špaletě okna na jižní stěně drží putto zrcadlo and Hrubý 2003#, 50-52.
Na severní stěně mezi oknem do nádvoří a komínvým tělesem byl nalezen fragment malby krajiny se třemi muži, na horizontu jsou vysoké zasněžené hory, před nimi město s věžemi. Krajina byla zobrazena rovněž ve špaletě okna na jižní straně sálu. Krajiný rámec hraje důležitou roli i v obraze Samsona a Dalily na východní stěně sálu. and Hrubý 2003#, 52, 55.
Zahrada byla spojena mostem s palácem. Na zahradě se vystřídali zahradníci z Bílé Rusi, Flander, Španělska, Elsaska, Itálie. Původní podoba není zdokumentována, ale zjevně se nejednalo o terasovou zahradu, jak bylo tehdy v Itálii obvyklé., Krčálová 1989#., and První renesanční zahrada v českých zemích.