Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje – na rozdíl od předchozích norem tohoto druhu platných na území České republiky - změnu pohlaví. Změna pohlaví člověka podle něj nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Obdobné právní úpravy, absolutizující požadavek tělesných zásahů pro právní uznání změny pohlaví, jsou však stále více zpochybňovány nejen částí odborníků a transsexuálů samotných, ale rovněž institucemi na ochranu lidských práv (komisař Rady Evropy pro lidská práva) a soudní judikaturou významných evropských soudů (Německo, Rakousko). Tyto posuny ve svém celku ohlašují paradigmatickou změnu v přístupu k transsexualitě, která vyžaduje nové zhodnocení přijatelnosti dosavadní praxe i nově přijaté právní úpravy v novém občanském zákoníku z hlediska respektu k základním lidským právům, jako jsou právo na zachování lidské důstojnosti, podrobení nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života či právo na ochranu zdraví. Článek přibližuje vývoj judikatury vztahující se k úpravě změny pohlaví v Německu a Rakousku a líčí širší kontext právních proměn vztahu k transsexualitě ve světě i u nás., The new Civil Code (Act No 89/2012 Coll. of Laws) regulates – unlike previous civil codes in force in the territory of the Czech Republic – the gender reassignment. The Code stipulates that the gender reassignment occurs through surgery with the simultaneous disabling of the reproductive function and the transformation of sexual organs. Similar laws, which make strict requirement of bodily changes a precondition for the legal recognition of sex change, are increasingly challenged not only by professionals and transsexuals themselves, but also by human rights institutions, such as the Council of Europe Human Rights Commissioner, and by case law of some significant courts in European countries (Germany, Austria). These shifts in their entirety announce a paradigm change in approaches to transsexuality, which requires re-evaluation of both the praxis and the new legal provisions with regard to human rights, such as are the right to dignity, the prohibition of inhuman or degrading treatment, the right to be protected against interference into private and family life or the right to protection of health. The article focuses on the development of jurisprudence in Germany and Austria and depicts the wider context of legal changes related to the approach to transsexuality in the Czech Republic and worldwide., Andrea Baršová, and Literatura