Number of results to display per page
Search Results
2882. Opět na právní téma :
- Creator:
- Weyr, František,
- Type:
- text and články
- Subject:
- Právo, stát a právo, válka druhá světová (1939-1945), odboj zahraniční, Československo 1938-1945, and ústavní a právní dějiny
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
2883. Oplakávání
- Creator:
- Černý, Karel - 19.2. 1910 - 18.10. 1960
- Format:
- olej
- Type:
- 3 - publikovat i obrázky bez možnosti stažení and IMAGE
- Rights:
- autorská práva NG and https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/
2884. Opočno
- Creator:
- Fišárek, Alois - autor - 16.7. 1906 - 5.2. 1980
- Format:
- tempera
- Type:
- 3 - publikovat i obrázky bez možnosti stažení and TEXT
- Description:
- signatura: Fišárek 45
- Rights:
- autorská práva NG and https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/
2885. Opomíjené dílo Karla IV. /
- Creator:
- Pelikán, Josef,
- Type:
- text and články
- Subject:
- Dějiny Česka a Slovenska, Karel, kapitula vyšehradská, české země 1306-1419, and církevní správa a hospodářství
- Language:
- Czech
- Description:
- Založení koleg. kapituly král. kaple Všech svatých na Hradě
- Rights:
- unknown
2886. Opona spadla :
- Creator:
- Deyl, Rudolf,
- Type:
- text and vzpomínky
- Subject:
- Divadlo, film, tanec (obecně), Deyl, Rudolf,, herci, divadlo, Československo 1918-1938, and divadlo, film, fotografie
- Language:
- Czech
- Description:
- 73 fotografií z autorova archivu
- Rights:
- unknown
2887. Opravy a doplňky k brněnskému okresu Vlastivědy moravské /
- Creator:
- Hosák, Ladislav,
- Type:
- text and články
- Subject:
- Vlastivěda Česka a Slovenska, vlastivěda, topografie historická, města, obce, and přehledná zpracování dějin českých zemí (chronologicky)
- Language:
- Czech
- Rights:
- unknown
2888. Opuštěný dům :
- Creator:
- Krejčí, Jaroslav Luňáček
- Type:
- text and publikace jubilejní
- Subject:
- Česká literatura (o ní), Bezruč, Petr,, básníci čeští, literatura česká, české země 1848-1918, literatura, spisovatelé, and Československo 1918-1945
- Language:
- Czech
- Description:
- Graficky upravil Josef Zavřel
- Rights:
- unknown
2889. Oresteia /
- Creator:
- Aischylos, 525 - 456 př. Kr.
- Description:
- Dostalova další antická režie budila v recenzích rozpaky. Všichni svorně podtrhují, že je to největší událost divadelní sezóny a že je nutné, aby ji každý kulturní člověk navštívil, jedním dechem ale připojují, že Dostal nesplnil očekávání, které inscenování této velkolepé trilogie po čtyřiceti letech v ND vzbuzuje. Část recenzentů se opřela již do výběru překladu - Stiebitzův překlad se jim zdál monumentálnější a básnivější. Druhá skupina recenzentů však výběr Šrámkova jevištně vhodnějšího textu chválí. Inscenace byla zasazena do historizující, leč náznakové dekorace, v níž někteří kritici rozpoznávali Hoffmanův vliv. Dominuje v ní nejprve kyklopské zdivo připomínající mykénské hradby, zkombinované ovšem s úlomky kanelovaných sloupů, naznačujícími zřejmě vnitřní rozklad obce, jíž schází vladař. V Eumenidách se potom objevují na jevišti Propylaje s obrovskou Athéninou sochou. Vše je doplněno závěsy a světelnými efekty - v první části převládají na jevišti tóny černé a rudé, v poslední části se jeviště projasňuje. Kostýmy a výprava se odvolávají ke klasické době, a to i v části, jež je jinak zasazena do Mykén. Herci jsou oděni do řasených rouch, kostýmy bohů jsou připodobněny známým řeckým sochám, jak je patrné zejména v případě bohyně Athény, jejíž představitelka Jiřina Šejbalová připomíná zpodobněním klasická zobrazení bohyně, s přílbicí, kopím a aigis na hrudi. Agamemnón vracející se do Mykén přijíždí na voze, jaký je znám z četných vázových vyobrazení, ve zbroji řeckého hoplíty. Historizující výprava tedy nedbá archeologické přesnosti, nýbrž vychází spíše vstříc očekáváním spjatým s antickým titulem v repertoáru.Podobný posun v celkové náladě mezi dvěma prvními díly trilogie a třetí částí, jaký byl vytvořen ve vizuální rovině, byl vybudován i ve složce hudební: disonance až kakofonie se mění v harmonii a mohutnost hudby v Eumenidách. Miroslav Ponc také pracoval s příznačnými motivy přisouzenými bohům. Několik recenzentů upozornilo na nedostatečnou souhru herců, na malý soulad hudební složky s výkony herců a chóru, ale také na nepříliš dobrou kulturu slova a recitace (verše byly příliš skandovány, herci protahovali některé slabiky). Zaujaly spíše jednotlivé herecké výkony, nežli herectví jako celek, velmi často bylo upozorňováno na to, že Klytaiméstra Leopoldy Dostalové byla sama o sobě výrazná, skutečně heroická postava, její herecký výkon, zřejmě spadající svým pathosem ještě do 19. století, však nekorespondoval s projevem ostatních herců a zřejmě se nehodil ani ke zvolenému překladu, jenž poněkud stíral pathos a jistou archaičnost originálu. Recenzenti se však neshodli ani na hodnocení ostatních výkonů, snad jen Josef Gruss zaujal ucelenou koncepcí svého změkčilého a úlisného Aigistha, stejně jako velmi kvalitním přednesem verše. Podobně jako se rozpadaly herecké výkony, se patrně rozpadala i celá inscenace na"účinné pásmo velmi působivých scén a jednotlivých výkonů," jak píše recenzent K.P. Václav Řezáč sice kladně hodnotí "rytmické střídání prudkých spádů a uvolnění, fortissima závěrů," zdá se však, že toto tvrzení jen podporuje předchozího kritika: inscenace negradovala, spíše se vyžívala v aranžování esteticky libých živých obrazů a pointovala sice jednotlivé situace, nespěla však k jedinému vrcholu. Karel Dostal se podělil s publikem o svou dramaturgickou koncepci v časopise Národní divadlo. Jeho představa spočívala na protikladu mužského a ženského živlu, který v "dekadentní attické společnosti" selhává, a to zejména proto, že mužský živel degeneruje, takže ženy se slabošským mužům mstí. Takto je narušen celý pozemský a vesmírný řád. Představa dekadentní antiky byla K. Dostalovi blízká již v Bakchantkách. Zatímco tam se jednalo o úspěšně zrealizovaný výklad, v případě Oresteie nebyla jeho koncepce dosti čitelná, a tak se recenzenti omezovali buď na obecné fráze o "nadčasovosti tématu", nebo politizovali - viděli Oresteiu jako hru o pokroku a přechodu k novém řádu (recenzent K. v Lidové kultuře), případně Dostalův výklad odmítli a upozorňovali na hrozbu "barokizace" antiky směřující ke kýči, jak se vyjádřil Pavel Kypr v periodiku My.Navzdory počátečnímu pochmurnému obrazu rozkládajícího se státu, jehož vladař odjel do války, aby naplnil svou mužskou ctižádost, a který je proto spravován ženou a jejím změkčilým milencem, zvolil Dostal přece jen optimistický výklad. V celkové koncepci dnes můžeme spatřovat rysy jistého mužského šovinismu ("Žena touží po mužově převaze a cítí se podvedena, zklame-li muž její důvěru v jeho mravní a duchovní sílu. Neb tyto dary propůjčili bohové jemu."), je však bohužel nutno to vnímat jako součást dobového diskurzu. Eumenidy vykládá jako ryzí triumf řádu, spravedlnosti a pokory, což je patrno i z monumentální výpravy.Orestovým skutkem je podle režisérovy interpretace odvráceno nebezpečí vlády žen na zemi, Orestés tím ospravedlňuje své nástupnictví před muži, ženami a veškerým lidem, osvobozuje se ze všech svazků - s rodiči a rodným domem. Tím vším se podle Dostala ukazuje hodným mužského úkolu a tvoří si nový vztah k ženě. Režisér dále vnímá soud na areopagu jako příchod nového zákona ohlašujícího křesťanskou spravedlnost.AS
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz
2890. Oresteia /
- Creator:
- Aischylos, 525 - 456 př. Kr.
- Rights:
- autorská práva www.olympos.cz