Název originálu: Das Kompromiss von Gotha und seine Lehren, Pozn., 10400 výt., and V projevu je podán přehled vývoje dělnického hnutí v Německu, vylíčeny jsou rozpory mezi eisenašskými a lassallovci, sloučení na sjezdu gothajském r. 1875, v hlavních bodech je probrána Marxova umlčená kritika gothajského programu. V dalším je ukázáno, jak se vymstil kompromisní gothajský program v dalším vývoji německého dělnického hnutí, které se vyhýbalo zásadnímu řešení programových otázek a tím zabředalo stále více do reformismu a oportunismu. V hlavních rysech je pak podán vývoj Komunistické strany Německa, vylíčena velká pomoc, kterou jí v boji s jednotlivými úchylkami poskytovali Lenin i Stalin, a stručně je vylíčeno, jaká poučení vyvodila z chyb minulosti Jednotná socialistická strana Německa, vyvíjející se ve stranu nového typu podle vzoru strany Leninovy a Stalinovy.
Obnovené vyd. překladu z r. 1941 obsahuje 26 statí mluvčího nastupující mladé něm. buržoasie, jak je psal tento zanícený hledač pravdy v letech 1767-8 ve funkcí dramaturga a uměleckého poradce nového divadla v Hamburku. Výbor uveřejňuje z jeho tehdejšího kritického týdeníku "Hamburská dramaturgie" kapitoly zásadního významu. L. v nich zkoumá zákony dramatické poesie na kusech, jež tehdy uváděla nově vznikající národní divadla, stavěných podle starověkého dramatického zákoníku Aristotelova (Voltaire, Corneille, Molière, Marivaux, Diderot a j.) Lessing se v nich obracel proti úpadkovému umění zanikajícího feudalismu, které utíkalo před skutečností a bylo představováno francouzským klasicismem. L. žádá, aby divadlo vycházelo ze skutečnosti, aby bylo ve všech svých projevech pravdivé a kreslilo skutečné lidské charaktery. Lessingovy bojové požadavky, jak je kladl na umění své doby, jsou blízké i našemu dnešnímu uměleckému snažení.
Politická studie, původně uveřejněná v Tvorbě (roč. 1951, č. 36-38), líčí na základě dokumentů skutečný ráz americké okupace západních Čech v květnu - listopadu 1945. Ukazuje nejprve, jaká je historická pravda o domnělém osvobození Plzně americkými vojsky v květnu 1945, uvádí doklady o nepřátelském, teroristickém postoji americké okupační správy k místnímu českému obyvatelstvu a jeho lidovým orgánům, vysvětluje pozadí pirátského amerického náletu na plzeňskou Škodovku 25.4.1945, uvádí fakta o americkém úsilí o hospodářskou kolonisaci ČSR a popisuje, jak se v praxi již tehdy projevovala americkonacistická spolupráce a jak nevraživě vystupovaly americké vojenské úřady proti českému národu a jeho kultuře.