Mědiryt (28, 3 x 17, 6 cm): Minerva (přilba, antikizujícíí brnění, dlouhá tunika) sedí na trůně, v pravici palmový list, levicí pokládá vavřínový věnec na hlavu mladíka klečícího před ní. Je to mladý umělec, je nahý přes ramena má přehozenou volskou kůži, symbol tvrdé práce, v ruce pero, mezi ním a Minervou je kniha, vedle leží kalamář a pouzdro na malířské náčiní. Mladíka k Minervě uvádí nahý Merkur (okřídlená čapka, plášť), caduceus v levici. Na zadní straně trůnu je připevněn Minervin štít, k němuž jsou připoutané personifikace neřestí, Hloupost s oslíma ušima, spící Lenost a Závist hlodající srdce. Neřesti jsou navíc uvězněny pod Minerviným kopím, které na nich spočívá. Nad trůnem s Minervou letí Fáma se dvěma pozouny u úst. Trůn stojí pod baldachýnem před budovou, vlevo je v průhledu vidět vrch Múz, na nějž vystupuje skupina umělců. Vede je Sochařství s malou soškou, které se objímá s Malířstvím s paletou a malířskou hůlkou. Za nimi kráčí Architektura s úhelníkem a kružítkem a Blahobyt s rohem hojnosti., Vignau-Wilberg 1997#, 179., and Smysl alegorie vysvětluje dole připojený latinský text: Impigro Iuveni specioso pelle bovina Condecorat caput et lauro Palmaque Minerva, Mercurio ductore, opibus ditantur abunde Quem labor et studium ingenuas conducit ad artes, Famaque eum super Aetherea et Mortalia tollit! Invidie, segnis, Iners froenabare habenis. A(ugerius) Clutius/ Minerva zdobí snaživému jinochovi, krásnému ve volské kůži, hlavu vavřínovým věncem a palmovou ratolestí. Bohatě zahrnován poklady je pod Merkurovým dohleden veden tvrdou prací a cvikem, který odpovídá jeho nadání, k umění a sláva jej vyzdvihuje nad nebesa a zemi. Závistivče, lenochu, hlupáku, budete zkroceni pevnými okovy (obsah těchto veršů shrnuje holandské dvouverší nad výjevem).
Bronzový reliéf (71, 1 x 34, 9 cm): busta císaře z profilu, na sobě má pancíř a řád zlatého rouna. Nárameník pancíře má podobu lví hlavy, pod ním na pancíři Herkules s globem v ruce, na spodní části pancíře je personifikace Umění se soškou Vítězství v ruce, sedí na válečných trofejích. Busta spočívá na orlovi, po stranách globus s hvězdou., Prag um 1600#, I, č. 59 s. 153., and Na portrétu je Rudolf II. oslaven odkazy na císaře Augusta (orel, hvězdy, personifikace Umění sedící na zbroji jako atribut Zlatého věku). Současně je charakterizován jako druhý Herkules (nárameník v podobě lví hlavy, postava Herkula nesoucího zemský globus). Identifikace s Herkulem se promítla i do fyziognomického portrétu, neboť císařův profil je ozvěnou profilu lva na jeho nárameníku. Renesanční zájem o fyziognomiku vycházel z Aristotela (První analytiky 2, 26) a z Fyziognomiky, která mu byla připisována. Popis lva ve Fyziognomice odpovídá tomu, jak zvíře podal Vries, stejné rysy zdůraznil i u Rudolfa zdůraznil: čtvercová tvář a čelo, prohlubeň uprostřed čela a val nad obočím, rýha uprostřed čela. Díla antických fyziognomiků byla uvedena do obecného povědomí bestselerem Della Porty (Della Porta 1586, německý překlad Della Porta 1601). Reliéf se "lvím" portrétem Rudolfa II. byl patrně součást triptychu oslavujícího Rudolfa II., který byl vystaven ve "druhé místnosti" císařské kunstkomory na Pražském hradě. Portrét mohl být uprostřed, po straně reliéfy Alegorie turecké války Rudolfa II. (circa 1603, Vídeň, Kunsthistorisches Museum) a Rudolf II. jako mecenáš umění (1609, Windsor).
Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha AA XIV 10 adl. num. 68 CZ, (PRAGÆ, Typis PAVLI SESSII, ANNO M.DC.XXVI. [=1626], and BCBT30772