Edice latinsky vedených týdenních účtů za výstavbu a výzdobu kostela sv. Víta na Pražském hradě z let 1372-1378 s jejich německým komentářem, vysvětlujícím hospodaření svatovítské stavitelské huti v uvedeném období. Edice dvou latinských rukopisů chovaných (v době vydání knihy, tj. roku 1890) v Archivu Metropolitní kapituly u sv. Víta s německým výkladem hospodaření svatovítské stavitelské huti v letech 1372-1378, který seznamuje s výdaji na stavební materiál, na jeho dovážení, s výší mezd vyplácených kameníkům, sochařům aj. umělcům a s popisem výstavby a výzdoby kostela v uvedeném období. Německá část knihy (s. 371-501) je provázena poznámkami a tabulkami v textu. Celá kniha je doplněna Jmenným rejstříkem umělců a jiných důležitých osob (s.502-509) a fotografickou přílohou.
Německý obsah jednotlivých scén k původní české opeře z ruských dějin. Dimitrij, údajný syn Ivana Hrozného vychovaný v Polsku, se po smrti cara Borise Godunova vrací na Rus, aby se zde ujal vlády. Libretistka se nechala inspirovat starší hrou F. B. Mikovce Dimitr Ivanovič, ale i Schillerovým nedokončeným Demetriem. Opřela se hlavně o prameny ruských dějin, aby pojala šíři příběhu co nejvěrohodněji. Libreto nakonec místo původního zájemce K. Šebora zhudebnil A. Dvořák. Premiéra se konala na provizorní scéně Nového českého divadla v Praze 8.10.1882. Původní verze byla několikrát přepracována. Premiéry dalších verzí se konaly 20.11.1883 a 7.11.1894 na scéně Národního divadla v Praze. K původní verzi se vrátil dirigent K. Kovařovic v r. 1904.