Studium genetických základů kvetení má velký význam pro pochopení životní strategie planých i pěstovaných rostlin. Správné načasování doby kvetení rozhoduje o přežití druhu. Rozmanitost rostlinné říše se projevuje nejen ohňostrojem tvarů, vůní a barev květů a listů, ale také rozličným způsobem individuálního růstu a vývoje. Genetické dráhy regulace kvetení, popsané u modelové rostliny Arabidopsis thaliana, jsou u jiných druhů více či méně pozměněny. Náš příspěvek pojednává o hledání genů zodpovědných za indukci kvetení u merlíku červeného, geneticky málo prozkoumaného druhu. and The study of the genetic basis of flowering plays an important role in our understanding of the life strategy of both wild and cultivated plants. The right timing of flowering is decisive for species survival. The article deals with the search for the genes responsible for the induction of flowering in red goosefoot – a little studied species from the genetic standpoint.
Pochopení signálních drah využívaných rostlinami pro přechod z fáze růstu do fáze kvetení a reprodukce je jedním z přínosů biologie na prahu 21. století. Byly nalezeny dva základní klíče – gen CONSTANS, který propojuje řízení květní indukce s vnitřními hodinami, a gen FT, jehož produkt se ukázal být dlouho hledaným florigenem. Ač jsou naše znalosti dosud kusé, lze říci, že tyto dva geny jsou osou složité regulační sítě. Ta je dále tvořena jemným předivem mnoha interakcí, které rostlinám umožňují vykvést v ten nejpříhodnější čas. and Understanding of the signal paths used by plants to transfer from the growing phase to the flowering and reproduction phase is one of the greatest contributions made by science at the beginning of the 21st century. Two basic keys have been found – the CONSTANS gene, which combines the regulation of flowering induction with an internal clock, and the FT gene, the product of which turned out to be the long-sought florigene. These two genes seem to be the axis of a complicated regulation network.
Anthers, pistils and evolution (The evolution of reproduction systems in angiosperms). The reproduction systems in flowering plants are very diverse, most likely owing to sessile life way of plants. Without he possibility to move, search for the partner to reproduce becomes difficult, insect transfers pollen from one plant individual to another, which led to co-evolution of both flowering plants and their pollinators. The prevailing reproduction system in angiosperms is a hermaphroditism. The presence of both male and female organs in the same flower may results in self-crossing and increased risk inbreeding. Thus, plants evolved several mechanisms to avoid self-pollination. One of them is pollen self-incompatibility, which causes suppression of pollen gernmination on the stigma of the same genotype. After loss of self-incompatibility, some species developed a specific reproduction system called gynodioecy. It is characteristic by a co-occurrence of females and hermaphrodites in the same population. Females produce outbred progeny, whereas hermaphrodites ensure reproduction if the partner plants are not accesible. Dionecy, the reproduction system with females and males, widespread in animals, also occurs in plants, but with much lower frequency.