To, že naši předkové zařadili vodu mezi jeden ze živlů, určitě nebyl omyl. Voda je jistě mocnou silou spoluutvářející geologickou tvář naší planety. Hýbe národy, pokud jí není dost, nebo se stává geopolitikou, pokud si vědci dovolí předpovědět růst hladiny oceánů. Přes všechnu kreativitu a představivost lidského ducha je právě voda tou neodmyslitelnou podmínkou samotné existence jakékoli formy života. Má však ještě jeden, téměř až poetický rozměr - šálí nás svou zdánlivou obyčejností. Při pohledu na zamrzlé jezero nás ani nenapadne, že je něco špatně, že "normální kapalina" při přechodu do pevné fáze svou hustotu zvýší a neútěšně klesá ke dnu. Anomálie vody se nám staly normálními a normálním se nám stalo, že je pořád neumíme uspokojivě vysvětlit. To se nám však nedávno podařilo alespoň částečně napravit., Certainly it was not a mistake, that our ancestors included water among one of the classical elements. Water is a powerful force, forming the geological face of out planet. It changes nations if there is a shortage on it, or enters geopolitics when scientists dare to predict the rise in ocean levels. Despite all the creativity and imagination of the human spirit, water is the one condition needed for the existence of any form of life. Moreover, it has another poetic dimension, where it deceives us with its apparent ordinariness. Looking at a frozen lake, it doesn‘t even occur to us that there is something wrong that when a "normal liquid" is transitioning into the solid phase its density rises, and therefore falls relenlessly to the bottom. Water anomalies have become normal to us, and in fact we still cannot explain them sufficiently. However, we have recently managed to, at least partially, correct this., Michal Duška., and Obsahuje bibliografické odkazy