Článek se zabývá analýzou tří autobiografií osob s autismem přeložených do češtiny – Nikdo nikde (Donna Williams), Život za sklem (Wendy Lawson) a Život s Aspergerovým syndromem: příběh psychoterapie (Christine Preissmann). Popisuje, jak autorky referují o svých specifických příznacích a zájmech, rodinných a partnerských vztazích a kariérách. Analyzuje, jaké strategie zvolily pro boj s autistickým postižením. Dochází k závěru, že lidé s autismem považují za nejtěžší jiné příznaky autismu, než bývá tradičně popisováno v učebnicích a monografiích o autismu. V případě těchto tří autobiografií je subjektivně nejhůře snášeno „smyslové přetížení“ ve vypjatých situacích. and Autobiographies of persons with autism: unknown views on inner experience of autistic handicap
The article analyses three autobiographies of autistic individuals translated into the Czech language – Nobody nowhere (Donna Williams), Life behind glass (Wendy Lawson), and Life with Asperger syndrome: a story of psychotherapy (Christine Preissmann). It shows, how the authors describe their specific symptoms and interests, family and partner relationships and career. The analysis focuses on strategies that were selected by the authors for coping with the autistic handicap. It comes to a conclusion that autistic persons consider different symptoms to be the worst than those conventionally described in textbooks and monographs on autism. In these three autobiographies, sensory overload in stressful situations was estimated from the subjective point of view to be the most unpleasant symptom.
Studie se zabývá antisociálním chováním adolescentů školní mládeže v městských oblastech, jeho typologií a vztahu k návykovým látkám. Výzkumný soubor tvořili žáci sedmých a devátých tříd základních škol, resp. jejich ekvivalenty na jiných typech škol, v krajských městech České republiky, který byl získán v rámci mezinárodního projektu SAHA. Soubor čítal celkem 2973 osob, přičemž kohorta 12letých čítala 1447 osob (54 % dívek) a kohorta 14letých 1526 osob (53 % dívek). Nehierarchickou shlukovou analýzou (k-means) na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy osob. Typologii jsme validizovali pomocí vztahů k návykovým látkám (cigarety, alkohol, marihuana a tvrdé drogy); čím vyšší míru antisociálního chování osoby vykazovaly, tím více také vypovídaly o užívání návykových látek.