http://www.neraweb.cz/index.php?stype=all&id=326120.10.2005 Jindřiška Kodíčková Kultura Divadlo Rokoko uvádí jako první premiéru sezóny úvodní díl Aischylovy trilogie Oresteia – Agamemnón.Aischyla si dramaturgie vybrala hlavně proto, že jako nejstarší z klasických autorů má ještě souznící vztah k řeckým bohům, jeho postavy nebojují proti nim, ale s nimi. Vidí to jako paralelu k dnešku, kdy též nejdeme proti Kristovi. Zajímavý i pro dnešní dobu Aischylův myšlenkový požadavek nastolení demokracie, ukončení nekonečného řetězce pomsty smírem. Inscenace důsledně zachovává původní text v překladu P. Borkovce a M. Havrdy, aktualizace spočívá na bázi inscenační, nikoli slovní. Jako pevná nit od starověku do současnosti prostupuje skutečnost, že osudy nejvyšších vůdců světa mění životy ostatních i proti jejich vůli. Vždy své činy legitimizují boží daností a nutností ve jménu spravedlnosti. Do Tróje se musí okamžitě vpadnout, bleskově udělat pořádek. Blesk se však protahuje na deset let. Teprve potom se vrací Agamemnón domů. Setkává se s oddanou manželkou Klytaiméstrou a celým národem. Uplynulou dobu nelze vzít zpět - dlouhé odloučení, obětování dcery a další nepravosti plynoucí ze starých rodových svárů. Do života vůdců nahlíží a zasahuje kdekdo, oni zase mění zaběhlý život obyčejného člověka. Každé příkoří musí být po zásluze potrestáno. A to opět zaseje semínko pomstě budoucí. Nekonečný řetězec. Spravedlnosti? Na plakátu k představení hřmí svá slova..... nikoli řecký král....ale prezident USA G. Bush. Proč??? Hrají: Václav Mareš, Petr Lněnička, Alena Štréblová, Jan Plouhar, Jana Stryková, Hynek Chmelař, Jiří Hána, Jelena Juklová, Tomáš Petřík, Jan Bidlas, Hana Vagnerová, Dana Batulková, Tereza Chytilová, Jitka Nerudová, Lenka Hušková, Lukáš Jůza Režie: Thomas Zielinski Premiéra se uskuteční v pátek 21. října, další představení 24. 10.,1.8.21. listopadu. Budoucnost souboru dnes není jasná ani jistá v souvislosti se změnou ředitele MDP. Pokud budou muset z rozhodnutí nového vedení divadlo na konci sezóny opustit, slíbili celou trilogii realizovat co nejdříve, tzn. v sezóně 2005/2006.
Pomsta musí být pomstěna!20.10.2005 Jindřiška Kodíčková Divadlo Rokoko uvádí jako první premiéru sezóny úvodní díl Aischylovy trilogie Oresteia – Agamemnón.Aischyla si dramaturgie vybrala hlavně proto, že jako nejstarší z klasických autorů má ještě souznící vztah k řeckým bohům, jeho postavy nebojují proti nim, ale s nimi. Vidí to jako paralelu k dnešku, kdy též nejdeme proti Kristovi. Zajímavý i pro dnešní dobu Aischylův myšlenkový požadavek nastolení demokracie, ukončení nekonečného řetězce pomsty smírem. Inscenace důsledně zachovává původní text v překladu P. Borkovce a M. Havrdy, aktualizace spočívá na bázi inscenační, nikoli slovní. Jako pevná nit od starověku do současnosti prostupuje skutečnost, že osudy nejvyšších vůdců světa mění životy ostatních i proti jejich vůli. Vždy své činy legitimizují boží daností a nutností ve jménu spravedlnosti. Do Tróje se musí okamžitě vpadnout, bleskově udělat pořádek. Blesk se však protahuje na deset let. Teprve potom se vrací Agamemnón domů. Setkává se s oddanou manželkou Klytaiméstrou a celým národem. Uplynulou dobu nelze vzít zpět - dlouhé odloučení, obětování dcery a další nepravosti plynoucí ze starých rodových svárů. Do života vůdců nahlíží a zasahuje kdekdo, oni zase mění zaběhlý život obyčejného člověka. Každé příkoří musí být po zásluze potrestáno. A to opět zaseje semínko pomstě budoucí. Nekonečný řetězec. Spravedlnosti? Na plakátu k představení hřmí svá slova..... nikoli řecký král....ale prezident USA G. Bush. Proč??? Hrají: Václav Mareš, Petr Lněnička, Alena Štréblová, Jan Plouhar, Jana Stryková, Hynek Chmelař, Jiří Hána, Jelena Juklová, Tomáš Petřík, Jan Bidlas, Hana Vagnerová, Dana Batulková, Tereza Chytilová, Jitka Nerudová, Lenka Hušková, Lukáš Jůza Režie: Thomas Zielinski Premiéra se uskuteční v pátek 21. října, další představení 24. 10.,1.8.21. listopadu. Budoucnost souboru dnes není jasná ani jistá v souvislosti se změnou ředitele MDP. Pokud budou muset z rozhodnutí nového vedení divadlo na konci sezóny opustit, slíbili celou trilogii realizovat co nejdříve, tzn. v sezóně 2005/2006.
http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=9278Jindřiška KodíčkováPůlka sálu netleskáNová premiéra v divadle Rokoko přináší experiment obsahového spojení podnětného antického kusu s relativní shodností s dneškem.Na pozadí antické Aischylovy tragedie Agamemnon se odehrává exkurze do světa diktátorů minimálně dvacátého století. Scénu potaženou rudou látkou uprostřed narušuje bílý kruh s černou alfou. Jednoznačně a bezezbytku dekorace evokuje nacismus, včetně stylizace s padlým V namísto hákového kříže. Nadbytečné, patrně asi účelové (dodají alespoň trochu pohybu do poněkud strnulé inscenace) latinsko-americké taneční vstupy tady nebudou satirou na duchaprázdné telenovely téže provenience, spíš se nabízí reakce na despotické diktátory jižní Ameriky. Hlas lidu, či hlas Boží? se autenticky snímá na postranní plátna.V takto výrazně naznačující scéně se odehrává příjezd vítězného Agamemnona z dobyté Troje. Příliš podezřele se podobá prezidentu Bushovi. Gesta kynoucí pravice, americký, trochu vilný úsměv za každou cenu, nezbytné maskáče, za sebou zbořené město zanechané sobě napospas. Vše čistě zabalené v božím souhlasu. Frenetické vítání davem, skandujícím do vysokého stakata, připomíná počátek každé revoluce, či změny, kdy poblázněný dav, nevěda co, ale řve přesně dirigovaná slova zbožštění. Pohled na hrdou zajatou Trojanku (v našem případě černě zahalenou muslimku), dav poněkud ztišuje a nabízí otázky, na které se těžko hledají odpovědi. Snaha dobrat se pravdy zaniká v neproniknutelném šumu. Vizionářské věštbě nikdo nevěří, vždyť kdo by se odvážil byť jen křivě podívat na úspěšného miláčka národa. Nikdo ani nestačí pomyslet na něco tak abstraktního a nízkého a už se ozývá křik a volání o pomoc, náhle utichající.... Palácový převrat, vedený nevěrnou manželkou, zbrocený krví se ukazuje jedním z korálků na šňůrce vlekoucí se zrady a pomsty. A jak už bylo řečeno, pomsta musí být spravedlivě pomstěna, připravuje se, aby v budoucnu nečekaně zamávala ostrým dvojsečným mečem. Nezapomíná. Skandující dav se cuká v křeči, výkřiky gradují a utichají, jak vyžaduje kruté dilema – král je mrtev, ať žije král! Dramaturgie kousla do tvrdého a zapeklitého oříšku. Vypráví pouze inscenačními prostředky (scéna, kostýmy, gesta, mimika...) strhující antický příběh o pomstě zatínající svá chapadla do reality dneška. Při veškeré snaze o autenticitu některé pasáže vyzněly směšně. Tedy nebyly k smíchu, jen působily nepřirozeně a účelově, tedy směšně. Křečovitá snaha ukázat právě Bushe vracejícího se z Iráku se ukazuje dvojaká. Zastánci nutnosti rázného amerického zásahu se cítili asi jako býk v aréně, kterému čas od času mávneme rudým šátkem. Inscenace je vnitřně frustrovala a v ten okamžik si nemohli pomoci. Tak aspoň netleskali. Dalším, bez ohledu na jejich smýšlení, spíše konzervativním ( to není dehonestace, ale označení kategorie plnoprávného diváka), vadilo zneužití geniálního textu, jenž může mít úspěch sám o sobě a jeho vytržení z času, jako zástěrky ke konkrétnímu politickému divadlu. Třetí skupina odvrhla antické poselství dnešku a zaměřila se na umělecké, novátorské nápady. Moc jich neviděla. Z herců, ale hlavně z dramaturgie a režie, občas čišela úporná deklamativní snaha dělat to jinak. Ale už neukázali jak. Aischylos kdysi zavedl druhého herce a právě tím umocnil význam dialogu. Ten v inscenaci úplně scházel. Naopak hry Aischyla, díky tomu, že kromě textů o nich skoro nic nevíme, přímo nabízejí možnost najít si k nim vlastní cestu, jež otevře bránu novému hlubokému porozumění. Určitá bezradnost (nejen v tomto případě), která vzniká z inovačních potřeb postavit divadlo na jiných základech, se projevuje zatím většinou tak, že základy se budují ze sypké hlíny. Bude potřeba spoustu počinů a odvahy k jejich zpevnění. A divadlo Rokoko se přidává k těm, kteří si tuto nesnadnou cestu vybrali. Bude neschůdná, někdy hořká, ale dříve či později se vyprofiluje takovým způsobem, že ji divák cele ocení upřímným potleskem. Zdroj: JindriskaKodickova@seznam.cz