The goal of this paper is to examine the conditions of validity for the rule of β-conversion in TIL, which is a hyperintensional, typed λ-calculus of partial functions. The rule of β-reduction is a fundamental computational rule of the λ-calculi and functional programming languages. However, it is a well-known fact that the specification of this rule is ambiguous (see, e.g., Plotkin 1975 or Chang & Felleisen 2012). There are two procedurally non-equivalent ways of executing the rule, namely β-conversion ''by name'' and β-conversion ''by value''. In the λ-calculi conversion by name is usually applied, though it is known that such a conversion is not unconditionally valid when partial functions are involved. If a procedure that is typed to produce an argument value is improper by failing to produce one, conversion by name cannot be validly applied. On the other hand, conversion by value is valid even in the case of improperness. Moreover, we show that in a typed λ-calculus the specification of λ-closure is also not unambiguous. There is an interpretation of this specification under which β-reduction by name is not valid even when the argument procedure does not fail to produce a value. As a result, we present a universally valid rule of β-reduction by value. and Cílem této práce je zkoumat podmínky platnosti pravidla β-konverze v TIL, což je hyperintenzivní, psaný λ-kalkul dílčích funkcí. Pravidlo β-redukce je základním výpočtovým pravidlem λ-kalkulů a funkčních programovacích jazyků. Je však dobře známo, že specifikace tohoto pravidla je nejednoznačná (viz např. Plotkin 1975 nebo Chang & Felleisen 2012). Existují dva procedurálně neekvivalentní způsoby provedení pravidla, a to β-konverze '' podle názvu '' a ''β-konverze'' podle hodnoty'. V kontextu λ-kalkulů se obvykle používá konverze podle názvu, ačkoli je známo, že taková konverze není bezpodmínečně platná, pokud jde o dílčí funkce. Je-li zadaný postup, který má hodnotu parametru argumentu, nesprávný tím, že jej neproběhne, nemůže být konverzace podle názvu platně použita. Na druhé straně konverze hodnotou platí i v případě nevhodnosti. Navíc ukážeme, že v zadaném λ-kalku není specifikace uzavření λ jednoznačná. Existuje interpretace této specifikace, při níž není jméno p-redukce platné, ani když proces argumentu nedokáže vytvořit hodnotu. Výsledkem je obecně platné pravidlo β-redukce hodnotou .
This paper deals with the problem of semantic analysis of contexts involving so-called anaphoric chain. The notion of anaphoric chain is explained by way of an example. Afterwards, a semantic analysis of sentences containing anaphora established in Transparent Intensional Logic (TIL) is examined. It is demonstrated that it is not adequate for texts including anaphoric chains. An alternative method using TIL that is capable to deal with all kinds of anaphora is proposed. Anyway, one may raise doubts as to whether both approaches are really analyses of anaphorically used expressions., Článek se zabývá problematikou sémantické analýzy kontextů zahrnujících tzv. Anaforický řetězec . Pojem anaforický řetězec je vysvětlen na příkladu. Následně je zkoumána sémantická analýza vět obsahujících anaforu vytvořených v transparentní intenzivní logice (TIL). Je prokázáno, že není vhodný pro texty obsahující anaforické řetězce. Navrhuje se alternativní metoda používající TIL, která je schopna se vypořádat se všemi druhy anafor. V každém případě lze pochybovat, zda jsou oba přístupy skutečně analýzou anaforicky používaných výrazů., and Miloš Kosterec
This paper proposes a non-trivial definition of the notion of analytic method. Working within the so-called instructional model of method, I distinguish three kinds of instructions which occur in methods: selective, executive, and declarative instructions. I discuss the relation between each of these and the analyticity of a method. Then I define the notions of an analytic use of an instruction and of an analytic instruction, which are at the basis of the proposed definition of an analytic method. Finally, I discuss the issue of circularity in the presented model which arises if we consider a finite agent testing a method for analyticity., Tato práce navrhuje netriviální definici pojmu analytická metoda. V rámci tzv. Instruktážního modelu metody rozlišuji tři druhy instrukcí, které se vyskytují v metodách: selektivní, exekutivní a deklarativní . Diskutuji o vztahu mezi každou z nich a analytičnosti metody. Dále definuji pojmy analytického použití instrukce a analytické instrukce , které jsou základem navrhované definice analytické metody. Závěrem se zabývám otázkou kruhovitosti v prezentovaném modelu, která vzniká, pokud uvažujeme konečný agent testující metodu analyticity., and Miloš Kosterec
The paper deals with semantic content of elliptic sentences and its relation to semantic content of the corresponding non-elliptic sentences. On the basis of certain kinds of examples it is shown that syntactic theories of ellipsis have serious limits. It is also demonstrated that the so-called Property Theory, which is an example of a semantic theory of ellipsis, bears serious limitations. Another semantic theory, namely that of Minimal Indexicalism, is analyzed thereafter. Theoretical tools of the theory - in particular, its criteria of linguistic expressions identity and three layers of content - that are vital to its handling of ellipsis are discussed in some detail. Finally, a new theory of ellipsis based on Transparent Intensional Logic is proposed and argued for., Příspěvek se zabývá sémantickým obsahem eliptických vět a jeho vztahem k sémantickému obsahu odpovídajících eliptických vět. Na základě určitých druhů příkladů se ukazuje, že syntaktické teorie elips mají vážné limity. Je také prokázáno, že takzvaná teorie vlastností, která je příkladem sémantické teorie elips, nese vážné omezení. Následně je analyzována další sémantická teorie, a to teorie minimálního indexismu. Teoretické nástroje teorie - zejména její kritéria identity jazykových výrazů a tří vrstev obsahu - které jsou nezbytné pro její zvládnutí elipsy, jsou podrobně diskutovány. Nakonec je navržena a argumentována nová teorie elipsy založená na transparentní intenzivní logice., and Miloš Kosterec
In this short paper, I focus on several properties of the so-called Hybrid View of Fictional Characters. First, I present the theory to be discussed. Subsequently, I present several remarks on the consequences of the theory, mainly the problem of identifying fictional characters and the problem of modal properties of sentences containing fictional names.