Six samples of geopolymer composites (GPK) with low-dimensional microfillers, microfibre glass, basalt, carbon, microsheets of mica, microspheres of ceramics and glass were prepared. The tensile and compressive strength modulus of GPK with microfillers was measured on a P100 LabTest II press and compared to a reference sample of a non-microfillers geopolymer in order to compare the effect of the microfillers on the mechanical properties. In the same way, the tensile strength and pressure modulus of GPK with surface modified microfillers was designed to increase the adhesion of the microfillers to the geopolymer matrix. The measured values of tensile strength and pressure modulus of GPK were compared with unmodified and surface-modified reactive groups. The thermal conductivity coefficient of GPK with microfillers was measured by a direct method on the ISOMET 2014 instrument and compared to a reference sample of a non-microfillers geopolymer, in order to compare the effect of the microfillers on the thermal properties of GPK. In the same way, the thermal conductivity coefficient of GPK with surface modified microfillers was measured in order to increase the adhesion of the microfillers to the geopolymer matrix. The measured values of the GPK thermal conductivity coefficient were compared with unmodified and surface-modified microfillers. The bulk weight of the GPK samples was calculated from the measured sample weight and size and compared to the reference sample of a non-microfillers geopolymer to compare the effect of the microfillers on the GPK density. The measured GPK density values were compared with unmodified and surface-modified microfillers. Micrograph GPK digital photomicrography documented homogeneity of surface and volume of prepared samples. Nanomorphology of modified microfillers, shown by scanning electron microscopy, allowed analysis of the influence of roughness, roundness and smoothness of the samples on adhesion. and Bylo připraveno 6 vzorků geopolymerních kompozitů (GPK) s nízkorozměrnými mikroplnivy, mikrovlákny skla, čediče, uhlíku, mikrodeskami slídy, mikrosférami z keramiky a skla. Modul pevnosti v tahu a tlaku GPK s mikroplnivy byl změřen na lisu P100 LabTest II a porovnán s referenčním vzorkem geopolymeru bez mikroplniv, s cílem porovnat vliv mikroplniva na mechanické vlastnosti. Stejným způsobem byl změřen modul pevnosti v tahu a tlaku GPK s povrchově modifikovanými mikroplnivy s cílem zvýšení adheze mikroplniva ke geopolymerní matrici. Byly porovnány změřené hodnoty modulu pevnosti v tahu a tlaku GPK s mikroplnivy nemodifikovanými a povrchově modifikovanými reaktivními skupinami. Součinitel tepelné vodivosti GPK s mikroplnivy byl změřen přímou metodou na přístroji ISOMET 2014 a porovnán s referenčním vzorkem geopolymeru bez mikroplniv, s cílem porovnat vliv mikroplniva na tepelné vlastnosti GPK. Stejným způsobem byl změřen součinitel tepelné vodivosti GPK s povrchově modifikovanými mikroplnivy s cílem zvýšení adheze mikroplniva ke geopolymerní matrici. Byly porovnány změřené hodnoty součinitele tepelné vodivosti GPK s mikroplnivy nemodifikovanými a povrchově modifikovanými. Objemová hmotnost vzorků GPK byla vypočtena ze změřené hmotnosti a rozměrů vzorků a porovnána s referenčním vzorkem geopolymeru bez mikroplniv, s cílem porovnat vliv mikroplniva na hustotu GPK. Byly porovnány změřené hodnoty hustoty GPK s mikroplnivy nemodifikovanými a povrchově modifikovanými. Digitální mikrofotografie GPK s mikroplnivy dokumentovala homogenitu povrchu a objemu připravených vzorků. Nanomorfologie modifikovaných mikroplniv, zobrazená rastrovacím elektronovým mikroskopem, umožnila analýzu vlivu drsnosti, kulatosti a hladkosti vzorků na adhezi.
Six samples of foam geopolymer composites (GPK) with low-dimensional microfillers, microfibre glass, basalt, carbon, microsheets of mica, microspheres of ceramics and glass were prepared. The tensile and compressive strength modulus of GPK with microfillers was measured on a P100 LabTest II press and compared to a reference sample of a non-microfillers geopolymer in order to compare the effect of the microfillers on the mechanical properties. In the same way, the tensile strength and pressure modulus of GPK with surface modified microfillers was designed to increase the adhesion of the microfillers to the geopolymer matrix. The measured values of tensile strength and pressure modulus of GPK were compared with unmodified and surface-modified reactive groups. The thermal conductivity coefficient of GPK with microfillers was measured by a direct method on the ISOMET 2014 instrument and compared to a reference sample of a nonmicrofillers geopolymer, in order to compare the effect of the microfillers on the thermal properties of GPK. In the same way, the thermal conductivity coefficient of GPK with surface modified microfillers was measured in order to increase the adhesion of the microfillers to the geopolymer matrix. The measured values of the GPK thermal conductivity coefficient were compared with unmodified and surface-modified microfillers. The bulk weight of the GPK samples was calculated from the measured sample weight and size and compared to the reference sample of a non-microfillers geopolymer to compare the effect of the microfillers on the GPK density. The measured GPK density values were compared with unmodified and surface-modified microfillers. Micrograph GPK digital photomicrography documented homogeneity of surface and volume of prepared samples. Nanomorphology of modified microfillers, shown by scanning electron microscopy, allowed analysis of the influence of roughness, roundness and smoothness of the samples on adhesion. and Bylo připraveno 6 vzorků pěnových geopolymerních kompozitů (GPK) s nízkorozměrnými mikroplnivy, mikrovlákny skla, čediče, uhlíku, mikrodeskami slídy, mikrosférami z keramiky a skla. Modul pevnosti v tahu a tlaku GPK s mikroplnivy byl změřen na lisu P100 LabTest II a porovnán s referenčním vzorkem geopolymeru bez mikroplniv, s cílem porovnat vliv mikroplniva na mechanické vlastnosti. Stejným způsobem byl modul pevnosti v tahu a tlaku GPK s povrchově modifikovanými mikroplnivy s cílem zvýšení adheze mikroplniva ke geopolymerní matrici. Byly porovnány změřené hodnoty modulu pevnosti v tahu a tlaku GPK s mikroplnivy nemodifikovanými a povrchově modifikovanými reaktivními skupinami. Součinitel tepelné vodivosti GPK s mikroplnivy byl změřen přímou metodou na přístroji ISOMET 2014 a porovnán s referenčním vzorkem geopolymeru bez mikroplniv, s cílem porovnat vliv mikroplniva na tepelné vlastnosti GPK. Stejným způsobem byl změřen součinitel tepelné vodivosti GPK s povrchově modifikovanými mikroplnivy s cílem zvýšení adheze mikroplniva ke geopolymerní matrici. Byly porovnány změřené hodnoty součinitele tepelné vodivosti GPK s mikroplnivy nemodifikovanými a povrchově modifikovanými. Objemová hmotnost vzorků GPK byla vypočtena ze změřené hmotnosti a rozměrů vzorků a porovnána s referenčním vzorkem geopolymeru bez mikroplniv, s cílem porovnat vliv mikroplniva na hustotu GPK. Byly porovnány změřené hodnoty hustoty GPK s mikroplnivy nemodifikovanými a povrchově modifikovanými. Digitální mikrofotografie GPK s mikroplnivy dokumentovala homogenitu povrchu a objemu připravených vzorků. Nanomorfologie modifikovaných mikroplniv, zobrazená rastrovacím elektronovým mikroskopem, umožnila analýzu vlivu drsnosti, kulatosti a hladkosti vzorků na adhezi.
Samples of 12 manufacturers of silicate ceramic or glass hollow microspheres were chosen on the base of market research using the Alibaba and Weik databases. Their thermal conductivities were measured by two independent methods using ISOMET 2014 and QTM-500, and compared with a reference polystyrene foam sample for verification of material suppliers’ data sheets [1], and also published statement [2], that silicate hollow microspheres exhibit low thermal conductivity. The nanomorphology of hollow microspheres was proved by scanning electron microscopy for determination how the value of thermal conductivity depends on the microsphere roughness, roundness and smoothness. and Vzorky od 12 výrobců silikátových dutých mikrokuliček z keramiky a skla byly vybrány průzkumem trhu vyhledáním v databázích Alibaba a Weiku. Součinitel tepelné vodivosti byl změřen dvěma nezávislými přístroji ISOMET 2014 a QTM-500 a porovnán s referenčním vzorkem pěnového polystyrenu, s cílem ověřit materiálové listy dodavatelů [1] a také tvrzení uvedené v literatuře [2], že silikátové duté mikrokuličky mají nízkou tepelnou vodivost. Nanomorfologie dutých mikrokuliček, zobrazená rastrovacím elektronovým mikroskopem, umožnila analýzu vlivu drsnosti, kulatosti a hladkosti vzorků na jejich součinitel tepelné vodivosti.