Search

Start Over Creator Kvasz, Ladislav

2. Matematika a skúsenosť

Creator:
Kvasz, Ladislav
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
instrumental experience, expressive boundaries, logicism, and recursion theory
Language:
Slovak
Description:
Mathematics is traditionally considered being an apriori discipline consisting of purely analytic propositions. The aim of the present paper is to offer arguments against this entrenched view and to draw attention to the experiential dimension of mathematical knowledge. Following Husserl’s interpretation of physical knowledge as knowledge constituted by the use of instruments, I am trying to interpret mathematical knowledge also as acknowledge based on instrumental experience. This interpretation opens a new view on the role of the logicist program, both in philosophy of mathematics and in philosophy of science., Matematika je tradičně považována za apriori disciplínu tvořenou čistě analytickými výroky. Cílem této práce je nabídnout argumenty proti tomuto zakořeněnému pohledu a upozornit na zkušenostní rozměr matematických znalostí. V návaznosti na Husserlovu interpretaci fyzických znalostí jako poznání vytvořených použitím nástrojů se snažím interpretovat matematické znalosti také jako uznání na základě instrumentální zkušenosti. Tato interpretace otevírá nový pohled na roli logického programu, a to jak ve filozofii matematiky, tak ve filozofii vědy., and Ladislav Kvasz
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Matematika a skutočnosť

Creator:
Kvasz, Ladislav
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
realism in mathematics, structuralism, and instrumental realism.
Language:
Slovak
Description:
The aim of the present paper is to offer a new analysis of the multifarious relations between mathematics and reality. We believe that the relation of mathematics to reality is, just like in the case of the natural sciences, mediated by instruments (such as algebraic symbolism, or ruler and compass). Therefore the kind of realism we aim to develop for mathematics can be called instrumental realism. It is a kind of realism, because it is based on the thesis, that mathematics describes certain patterns of reality. And it is instrumental realism, because it pays atten-tion to the role of instruments by means of which mathematics identifies these patterns. The article concludes by offering solutions to some famous semantic paradoxes based on the diagonal construction as corroboration for this claim., Cílem příspěvku je nabídnout novou analýzu rozmanitých vztahů mezi matematikou a realitou. Věříme, že vztah matematiky k realitě je, stejně jako v případě přírodních věd, zprostředkován nástroji (např. Algebraickou symbolikou, pravítkem a kompasem). Proto se druh realismu, který chceme rozvíjet pro matematiku, nazývá instrumentální realismus. Je to druh realismu, protože je založen na tezi, že matematika popisuje určité vzorce reality. A je to instrumentální realismus, protože věnuje pozornost roli nástrojů, pomocí kterých matematika tyto vzorce identifikuje. Článek uzavírá nabídku některých slavných sémantických paradoxů založených na diagonální konstrukci jako důkaz tohoto tvrzení., and Ladislav Kvasz
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Paradoxy vo vedeckých teóriách a medze jazyka vedy

Creator:
Kvasz, Ladislav
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
analytical boundaries, antinomies of pure reason, expressive boundaries, and Kant
Language:
Slovak
Description:
The aim of the paper is to study the analytical and the expressive boundaries of the language of physics. We try to bring these boundaries into a relation with Kant’s theory of antinomies of pure reason. It seems that Kant’s theory can be interpreted as the discovery of the expressive boundaries of the language of science. If this interpretation is tenable, Kant’s discovery is important for the contemporary philosophy of science., Cílem příspěvku je studium analytických a expresivních hranic jazyka fyziky. Snažíme se tyto hranice přenést do vztahu s Kantovou teorií antinomií čistého důvodu. Zdá se, že Kantovu teorii lze interpretovat jako objev expresivních hranic jazyka vědy. Pokud je tato interpretace udržitelná, Kantův objev je důležitý pro současnou filosofii vědy., and Ladislav Kvasz
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public