Cílem výzkumu bylo zmapovat implicitní teorie tvořivosti matematiků a psychologů. Výzkumu se zúčastnilo 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kteří měli za úkol popsat typické mentální aktivity a projevy chování vysoce kreativních matematiků a psychologů. Na základě jejich odpovědí byl vytvořen seznam charakteristických rysů těchto odborníků. Ukázalo se, že implicitní teorie tvořivých matematiků zahrnují dobrou úroveň logického a analytického myšlení, vysokou přirozenou inteligenci, přesnost, pružnost, roztržitost a specifický vztah ke světu, jehož součástí je odtrženost od reality, uzavřenost, slabší komunikační dovednosti a pocit nadřazenosti vůči nematematikům. Hlavními složkami implicitní teorie tvořivého psychologa jsou pozitivní vztah k lidem, zejména ke klientům, schopnost vytvářet nové terapeutické postupy, publikovat a provádět výzkumy. K dalším typickým rysům patří otevřenost novým zkušenostem, vytrvalost, nekonformnost, flexibilita a široký rozhled, a to nejen v oblasti psychologie, ale také ve sféře kultury a umění. Mentální procesy a projevy chování, připisované tvořivým specialistům, zřejmě úzce souvisejí s jejich vědním oborem. and The study was aimed to chart the implicit theories of creativity of mathematicians and psychologists. The research sample consisted of 93 psychology students and 80 applied mathematics and informatics students at Palacký University in Olomouc who were asked to describe typical mental activities and behaviors of highly creative mathematicians and psychologists. From the contents of their replies, a list of these experts’ characteristic features was created. It was found out that the implicit theories of creative mathematicians included a good level of logical and analytical thinking, high natural intelligence, exactness, flexibility, absentmindedness, and specific relation to the world to which belonged insulation from reality, closeness, poor communication skills, and sense of superiority toward non-mathematicians. The major components of the creative psychologist’s implicit theory are positive relationships to people, especially clients, the ability to produce new therapeutic procedures, to publish, and to carry out research. Other typical features are openness to new experience, persistence, nonconformity, flexibility, and broad horizons not only in the field of psychology but also in the area of culture and arts. Mental processes and behaviors ascribed to creative specialists appear to be closely related to the respective domain of science.
Článek vychází ze širšího výzkumného projektu „Práce a rodina“. Hlavním cílem prezentované fáze výzkumu bylo zjistit rozdíly mezi otci a matkami v hodnocení rodinného fungování, v jejich životní spokojenosti a zvládání pracovních a rodinných nároků. Výzkumný soubor tvoří 127 manželských párů z různých regionů České republiky (254 respondentů). Oba rodiče jsou pracující, vychovávají spolu vlastní děti a nemají děti z předchozích vztahů. Hypotézy nebyly vzhledem k explorativní povaze výzkumu stanoveny. Byly použity dvě metody rodinné diagnostiky (Škála rodinného prostředí, Family Hardiness Index), dvě metody na mapování styčných bodů mezi prací a rodinou (Škála konfliktu práce-rodina a konfliktu rodina-práce, Škála rovnováhy životních oblastí) a Dotazník životní spokojenosti. Při statistickém zpracování získaných dat byl použit Studentův dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Výsledky ukázaly signifikantní rozdíly mezi otci a matkami v subjektivně vnímané rodinné nezdolnosti (hardiness), v přijímání výzev a aktivitě, ve zvládání pracovního stresu zasahujícího do výkonu rodičovské role, v rovnováze mezi oblastí práce a rodiny a ve spokojenosti s vlastní osobou. Dále poukazujeme na některé zajímavé odlišnosti mezi muži a ženami, které vzešly z korelační analýzy. Nakonec jsou uvedeny a analyzovány statisticky významné rozdíly v rámci jednoho pohlaví podle počtu dětí. Omezení výzkumu vyplývá z kvantitativní metodologie, z použití sebehodnotících metod a z malého zastoupení rodin s jedním dítětem. and Differences between fathers and mothers in the view of family functioning, in life satisfaction and balance between work and family
Objectives. The article starts from a larger research project “Work and family”. The main aim of the presented research phase was to identify differences between fathers and mothers in the assessment of family functioning, in their life satisfaction, and managing work and family demands.
Subjects and setting. The research group consists of 127 couples from different regions of the Czech Republic (254 respondents). Both parents are working, raising their children together and have no children from previous relationships. Two methods of family diagnostics were used (Family Environment Scale, Family Hardiness Index), two methods for mapping the interface between work and family (Work-family conflict and family-work conflict scale, Work-life balance scale), and the Life satisfaction questionnaire.
Hypotheses. Hypotheses have not been formulated due to the exploratory nature of this research.
Statistical analysis. Student’s t-test and correlation analysis were used in the statistical processing of data.
Results. The results showed significant differences between fathers and mothers in the subjective perception of family hardiness, in accepting challenges and activity, in managing work stress which affects the performance of parental roles, in the balance between work and family areas, and in satisfaction with their own personality. Further, some interesting diversities between men and women which emerged from the correlation analysis are pointed out. Finally, statistically significant differences within one sex by the number of children are listed and analyzed.
Study limitation. Limitations of this study imply from the quantitative methodology, usage of self-report measures, and small representation of families with one child.
Cílem výzkumu bylo zkoumat rozdíly v osobnosti a sociálních dovednostech u studentů exaktních a humanitních věd. Výzkumný soubor sestával z 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky, kterým byla administrována česká verze NEO osobnostního inventáře (NEO-FFI) a český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI). Výsledky nasvědčují tomu, že studenti psychologie jsou otevřenější vůči novým zkušenostem a méně neurotičtí než studenti matematiky a informatiky. Studenti psychologie skórovali signifikantně výše ve škálách emoční senzitivity, sociální kontroly i v souhrnných škálách celkových emočních a sociálních dovedností. Studenti matematiky a informatiky měli významně vyšší skór ve škále sociální vnímavosti. Byly nalezeny také signifikantní rodové rozdíly: ženy skórovaly výše než muži zejména v senzitivitě a emoční expresivitě. Český překlad Inventáře sociálních dovedností se jeví jako užitečná výzkumná metoda.