Petr Sedlák hodnotí výstavu „Hitler a Němci, národ a zločin“ (Hitler und Deutschen: Volksgemeinschaft und Verbrechen), která byla uspořádána od října 2010 do února 2011 v Německém historickém muzeu v Berlíně. Výstava, jejímž cílem bylo zachytit vzájemný vztah německé společnosti a Adolfa Hitlera na jeho cestě k moci, válce a porážce, dle recenzenta zdařile demonstrovala všudypřítomnost a působení nacistické ideologie a propagandy ve veřejném prostoru, nenabídla však systematičtější pohled na jejich recepci německým obyvatelstvem. Jeho celkový dojem z výstavy je však dobrý. and Petr Sedlák reviews the exhibition ‘Hitler and the Germans: Nation and Crime’, which was held at the German Historical Museum from October 2010 to February 2011. The exhibition, which aimed to illustrate the relationship between German society and Adolf Hitler on his way to power, at war, and ultimately in defeat, managed, according to the reviewer, to demonstrate the ubiquity and effects of Nazi ideology and propaganda in the public sphere, but failed to offer a truly systematic view of their reception by the German population. Nonetheless, the exhibition generally made a good impression.
Josef Petráň v této práci navázal na svou starší publikaci o dějinách rodné vesnice Ouběnice na Benešovsku od historických počátků do roku 1918 (Příběh Ouběnic: Mikrohistorie české vesnice. Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2001), když zachytil její poměry a proměny od vzniku Československé republiky do konce 20. století. Recenzent přibližuje jeho teoretická východiska a jejich zakotvení v kulturně založených a antropologicky orientovaných historických přístupech a sleduje, jak se mu daří aplikovat mikrohistorické postupy v praxi. Svým pojetím představuje publikace podle něj (alespoň v českém prostředí) značnou inovaci, její jádro však nespočívá v přímé teoretické aplikaci, ale ve vyčerpávajícím a plodném výkladu kvantitativních pramenů. Dramatickým nábojem příběhu vsi Ouběnice, odvíjejícího se jako sled mnoha detailních informací a obrazů, je radikální proměna venkovského života, ústící do rozkladu jeho tradičních forem. and In this work, Josef Petráň (b. 1930) follows on from his earlier publication about the history of the village where he was born, Ouběnice, in the Benešov area, from its earliest recorded history to 1918 (Příběh Ouběnic: Mikrohistorie české vesnice. Prague, 2001). In this new volume, he considers the history of Ouběnice from the declaration of Czechoslovak independence in 1918 to the end of the twentieth century. The reviewer discusses Petráň’s theoretical starting points and their roots in cultural and anthropological historiography and the extent to which he succeeds in applying microhistorical approaches. In its conception, the publication represents, according to the reviewer, a distinct innovation (at least in the Czech milieu) but its core does not consist only in direct theoretical application; it also includes an exhaustive and fruitful interpretation of statistical sources. The drama of Ouběnice, which is presented as a series of detailed descriptions and pictures, consists in the radical transformation of the countryside and the resultant breakdown of traditional rural life.
Acoustic emission (Ae) offers a great potential due to its ability of quantitative evaluation such as a source location and a source characterization. Determination of an arrival time is a fundamental problem, which influences precise localization of Ae events. Manual picks are time consuming and sometimes subjective, especially in the case of large volumes of digital data. Various techniques have been presented in the literature and are routinely used in practice such as a passing the threshold level, analysis of the LTA/STA (Long Term Average / Short Term Average) or high order statistics. The paper represents an approach based on Akaike information criterion. The comparison of this approach and the methods described above was carried out on a model situation, when acoustic emission events were generated by two artificial sources Ae. and Akustická emise (AE) nabízí obrovský potenciál díky své možnosti kvantitativního vyhodnocování jako je lokalizace a charakterizace emisních zdrojů. Určení příchozího času je elementární informace, která zásadně ovlivňuje přesnou lokalizaci emisních událostí. Manuální odečet je časově náročný a leckdy subjektivní, zvláště v případě velkých objemů měřených dat. Existují různé metody popsané v literatuře a běžně v praxi používané jako překmit předdefinované úrovně amplitudy, porovnání krátkodobých a dlouhodobých průměrů nebo techniky využívající statistiky vyšších řádů. Tento článek prezentuje přístup založený na Akaikeho informačním kritériu a zároveň jej porovnává s výše uvedenými metodami na modelové situaci, kdy jsou emisní události generovány pomocí dvou umělých zdrojů akustické emise.