Objectives. The aim of this study was to explore possible relationships between the HEXACO personality traits (i.e., Extraversion, Emotionality, Honesty-Humility, Agreeableness, Conscientiousness, Openness to experience) and negative effects of psychotherapy. Sample and settings. A total of 148 respondents answered an online survey. Descriptive and multivariate regression analyses were performed. Hypotheses. Clients’ personality traits were expected to predict negative effects of psychotherapy. Results. Extraversion was the strongest negative predictor of negative effects, serving as a protective factor against worsening of symptoms, hopelessness, and stigma. Furthermore, Emotionality was related to lower perceived quality of psychotherapy, Conscientiousness was related to hopelessness, and Openness to experience served as a protector against dependency. Limitations. The findings are based on a onetime retrospective measurement and a convenience sample. The results must be interpreted with caution because the assumptions of linear regression were not fulfilled. and Cíle.Cílem této studie bylo prozkoumat možné vztahy mezi osobnostními rysy HEXACO (tj. Extraverze, Emocionalita, Poctivost-Pokora, Přívětivost, Svědomitost, Otevřenost vůči zku-šenosti) a negativními účinky psychoterapie.Výzkumný soubor a metody.V online průzkumu odpovídalo celkem 148 respondentů. Ve výzku-mu byly provedeny deskriptivní a vícerozměrné regresní analýzy. Hypotézy. Od osobnostních rysů klientů autoři očekávali, že predikují negativní účinky psy-choterapie. Výsledky. Extraverze byla nejsilnějším nega-tivním prediktorem negativních účinků psy-choterapie, sloužila jako ochranný faktor před zhoršením symptomů, beznadějí a stigmatizací. Faktor Emocionalita souvisel s nižší vnímanou kvalitou psychoterapie, Svědomitost souvisela s beznadějí a Otevřenost vůči zkušenosti slouži-la jako ochrana před závislostí na psychoterapii. Limity.Nálezy jsou založeny na jednorázovém retrospektivním měření a na limitujícím vzorku. Výsledky je nutné interpretovat opatrně, protože předpoklady lineární regrese nebyly zcela spl-něny.Závěr.Tato pilotní studie poskytla nové důkazy o roli faktorů na straně klienta při vysvětlování negativních účinků v psychoterapii. V datech vysvětlovaly osobnostní rysy HEXACO od 9 % do 23 % rozptylu u negativních účinků psycho-terapie. I když to znamená, že tyto osobnostní rysy hrají důležitou roli při vzniku negativních jevů, procenta vysvětlené variance (spolu se zkreslenými rezidui na provedených regres-ních analýzách) jasně ukázala, že existují další podstatné faktory, které je třeba pro vysvětlení těchto účinků objevit. Budoucí studie se mohou pokusit zahrnout kontextové, předterapeutické a terapeutické faktory, terapeutické procesy a důvody ukončení (Curran et al., 2019) spolu s osobnostními rysy klientů, aby určily jejich relativní vlivy na negativní účinky psychoterapie.
Autor přijímá implicitní výzvu k dialogu nad knihou I. Markové nazvané Dialogičnost a sociální reprezentace. Všímá si toho, jak Marková rozebrala dvě situace – z Joyceova Odyssea a Havlovy Moci bezmocných. V jejím podání dominuje někdy v sociálním životě lidí jednání (jakožto znak) nad slovem, které o funkci znaku přichází. Oproti tvrzení o osudových dopadech jednání občanů na jejich identitu v minulém režimu autor formuluje myšlenku, že lidé nemuseli přicházet o autentičnost, i když nemluvili pravdu či byli „odpojeni“ od slov jakožto znaků. Polemizuje i s myšlenkou o nekomunikativnosti jazyka. Oproti teorii sociálních reprezentací se odvolává na analýzu diskurzu. V diskuzi pak nabízí jiné výklady „chování zelináře“.
Zdrojem výzkumu byla diskusní fóra na čtyřech českých a jednom slovenském portálu věnovaná zdraví a poruchám příjmu potravy. Obsahovou analýzou 378 příspěvků od 259 dívek byly získány nejčastěji zmiňované faktory podílející se na rozvoji poruch příjmu potravy (PPP) u dospívajících dívek. Kvalitativní obsahovou analýzou textů v internetových diskusích jsme hledali subjektivní významy, které faktorům vzniku onemocnění připisují samy dívky. Byly formulovány následující výzkumné otázky: Které faktory vnímaly dívky jako důležité v období vzniku nemoci? Jaké hypotézy měly / mají dívky o příčině onemocnění? Zjištění diskutujeme v kontextu jiných publikovaných, podobně zaměřených výzkumů. and Four Czech and one Slovak portal dedicated to health matters were used as a research source here. The content analysis of 378 stories collected from 259 girls was the source of the most frequently mentioned factors contributing to the development of eating disorders of adolescent girls. Using the qualitative content analysis of the texts from the discussions we have searched for subjective meaning, which the girls have assigned as the main factors of this disorder’s occurrence. The research questions were formulated: Which factors were perceived by girls as important at the time of the disorder’s onset? What hypotheses were used by the girls to explain the disorder’s cause?