Kresba (300 x 148 mm). Studie nahé ženské postavy, hlava bohyně je modelována ve dvou polohách. Na levém rameni drží roh (sahá až k zemi, k jejím nohám) naplněný plody., Zlatohlávek 1997#, 300-301, č. LVII., and Ve sbírce NG od roku 1949, získáno ze sbírky Vincence Kramáře. Snad studie k výzdobě vily Barbaro v Maser (Zlatohlávek 1997, 300).
Kresba (288 x 185 mm). Studie - postava stojící dívky v antikizující drapérii, v levé ruce drží housle, levá noha spočívá na globu., Zlatohlávek 1997#, 304-305, č. LIX., and Ve sbírce NG od roku 1949, původně sbírka Vincence Kramáře. Autor experimentoval s návrhy na různé alegorické postavy (např. noha spočívající na globu, původně byla patrně zamýšlena alegorie Astronomie). Z nápisů zůstal nepřešktnutý pouze nápis "Melos" (Píseň). To může následně souviset s verzí, která kresbu určuje jako alegorii hudby. Podobně zobrazil múzu s houslemi na fresce ve vile Barbaro v Maser. Výzdoba zde vznikla ve spolupráci se zadavateli (vilu dal postavit humanista Daniele Barbaro a jeho bratr Marcantonio) a kresba byla zřejmě jednou přípravných studií pro alegorii Hudby.
Kresba. Dvě alegorické postavy, zobrazené na obou stranách téhož papíru, představují bohyně. Na lícové straně Pomona - stojící ženská postava, v klíně drží drapérii, ve které jsou různé plody. Na rubové straně Diana - stojící ženská postava kladoucí levou ruku na krk psa., Zlatohlávek 1997#, 302, č. LVIII., and Ve sbírce NG od roku 1949, ze sbírky Vincence Kramáře. Postava dívky držící v drapérii plody (Pomona nebo také alegorie Podzimu) je inspirována antickou plastikou, která byla až do 18. století považována za bohyni Pomonu (Florencie, Uffizi, římská kopie, 1. st. př. Kr.-1. stol. po Kr. , srov. Bober, Rubinstein 1991, 94, č. 58).