Text přednášky, která byla proslovena známým literárním historikem v pražském lingvistickém kroužku 4. ledna 1932. and Otokar Fischer se ve své přednášce zabýval především tím, jakým způsobem dokázal František Ladislav Čelakovský zpracovat původní předlohu, jak přistupoval k danému materiálu a jak jej přebásnil. Uvažoval i o tom, co při této práci českého básníka nejvíce povzbuzovalo, co mu dávalo "vzor, pobídku a posilu obrazivosti". Zároveň však Fischer v tomto textu naznačuje, že jeho zkoumání uvedených otázek nedospělo ještě do definitivní podoby, proto se domnívá, že jeho proslov je možné chápat jako platformu k další diskusi o této literární problematice.