Významný český organický chemik a organizátor přírodovědecké práce Bohuslav Raýman (1852-1910) si během let vytvořil určité teoretické koncepty vědecké práce. Ve známém sporu s profesorem fyziologie Františkem Marešem (1857-1942) o principy přírodovědeckého poznání (1901) zaujal pozice krajního empirismu: ve vědě jsou ''fakta'' vším. Přitom zdůrazoval jedním dechem jako základ současné vědy karteziánský racionální mechanicismus. Ačkoliv byl teista, čímž se netajil, akceptoval darwinovský evolucionismus, dokonce v jeho radikální podobě aplikované na společnost. Rozpory mezi jeho jednotlivými koncepcemi lze vysvětlit jednak širokým obzorem Raýmanova pohledu na vědu a jeho otevřeností, jednak utilitárním využíváním jednotlivých koncepcí k boji proti svým protivníkům ve vědeckých institucích. V každém případě Raýmanovy vstupy do oblasti teorie vědy jsou spojeny i s chápáním vědy jako důležité složky naší civilizace a kultury a je třeba ocenit jejich šíři, byť nevytvářely ucelený a nerozporný systém, o který mu očividně ani nešlo., The prominent Czech organic chemist and organizer of natural science work Bohuslav Raýman (1852-1910) formed some theoretical concepts for scientific work over the years. In a celebrated dispute with physiology professor Frantiek Mareš (1857-1942) on the principles behind knowledge of the natural sciences (1901) he adopted a position of extreme empricism: i.e. facts are everything in science, while stressing in the same breath the Cartesian rational mechanism as the basis for modern-day science. Although he was atheist, which he did not conceal, he accepted Darwin's evolutionism, even in its radical form applied to society. The contradictions between these individual conceptions can be explained both in terms of the broad horizon of Raýman's view of science and its openness, and in terms of the utilitarian usage of individual conceptions in the struggle against his opponents in scientific institutions. In each case Raýman's contributions to the field of the theory of science are associated with his understanding of science as an important component in our civilization and culture and their breadth needs to be appreciated even if they did not form an integrated contradiction-free system, which was evidently never his intention. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke