císař en face, v pancíři, s přilboum, kopím a štítem, na reversu sedící Roma a Konstantinopolis (s nohama na přídi lodě), drží věnec s nápisem VOT/XXX/MVLT/XXXX. Pod nimi v úseči KONSA. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 77, č. 36/39., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Sardonyxová kamej s podobiznou syna Konstantina Velikého. Císař Flavius Iulius Constantinus II. (337 - 340), má na hlavě vavřínový věnec, plášť sepnutý na levém rameni. Kamej je zasazená do zlatého medailonu zdobeného filigránem, medailon je zavěšen na zlatém řetězu (dl. 60cm)., Kotalík 1982#, 69-70, č. k. 23., and Archeologický nález ze Želének u Duchcova, mohylový hrob ženy. Nejstarší doklad importu antických kamejí na území Čech. Šperk byl nalezen na krku ženy v knížecím hrobě v Želénkách. Antická kamej ze 4. století byla v 9. století, italskými nebo byzantskými zlatníky, vsazena do medailonu po antickém způsobu, hlavou dolů. Obraz byl tedy určen pro pohled majitele závěsu. Není vyloučeno, že portrét byl v době vzniku šperku považován za obraz Konstantina I. Velikého, prohlášeného za zásluhy o křesťanskou církev za svatého.