Kresba perem (19, 5 x 13, 1 cm): nahá Kybelé (koruna ve tvaru městských hradeb, z níž jí na záda spadá závoj) jde a tiskne obě ruce na ňadra, z nichž stříká mléko. Vedle Kybelé jde lev a jelen. Za Kybelé kráčí Minerva (přilba, štít, meč, antický pancíř), kopí na rameni., Fučíková 1997#, s. 89, I/280, and Kybele představuje přírodu a Minerva moudrost a vědění. Výjev byl vykládán tak, že příroda tedy lidská přirozenost vedená moudrostí a věděním je cestou k úspěchu, ale na kresbě Kybelé naopak vede Minervu. Socha Země od Ammanatiho v Bargellu (1556-61) má rovněž závoj, socha bohyně Opi od téhož sochaře ve Studiolu Frencesca I. v Palazzo Vecchio je pojatá obdobně, nemá sice závoj, ale zato má na hlavě korunu z hradeb.
Protějšky matka a dcera - Kybelé a Juno. Kybelé drží v pravé ruce klíč a žezlo, v levici plody, u jejích nohou leží lev. Juno - má u nohou páva, v pravé ruce drží žezlo. and Die Verwandschaftsverhältnisse der griechischen Götter sind komplex: So ist Rhea die Tochter der Urgötter Gaia (Erde) und Uranos (Himmel), sie ist Gattin und Schwester des Kronos und daher Mutter von Zeus und Hera. Gaia, Rhea und Hera sind möglicherweise Verkörperungen eines uralten matriarchalischen Prinzips: Rhea als "Große Mutter" ist jedenfalls mitverantwortlich für die Erde und ihre Schätze, für die Jahreszeiten, für die Menschen, Tiere und Pflanzen. Mit dem Schlüssel in der rechten Hand öffnet sie die Fruchtbarkeit der Natur im Frühjahr und verschließt diese wieder im Herbst. Im linken Arm präsentiert sie stolz die Schätze, welche die Erde dank ihres Wirkens hervorbringt. Rhea ist auch die Beschützerin der Städte, worauf die Mauerkrone hinweist. Löwe und Szepter sind weitere Attribute ihrer Macht. Ihre Tochter Hera tritt ebenfalls majestätisch auf, elegant führt sie mit ihrem Szepter den Pfau. Dabei trägt sie ein unglaublich raffiniert geschlitztes Kleid, wo sie doch sonst als Hüterin der Ehe eher züchtig bekleidet dargestellt wird. Der Pfau ist ihr Attribut, hatte sie doch einst die hundert Augen des Riesen Argus (die nie alle gleichzeitig schliefen) auf das Pfauenrad gesetzt, nachdem es Hermes doch gelungen war, den armen Argus einzuschläfern und im Schlafe zu erschlagen.
V barokní zahradě zámku Großsedlitz, socha stojící ženy v antikizujícím oděvu. Bohyně Kybele, u pasu má klíče, v levé ruce drží ovocné plody a vinné hrozny, na hlavě má hradební korunu, u jejích nohou leží lev. and Georg Dehio Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Bd. Dresden. München, Berlin (Deutscher Kunstverlag) 2005, s. 237.
Mramorová plastika. Poprsí bohyně Kybelé., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 84., and Jedna z osmi mramorových bust neznámého sochaře, snad z Fontanovy dílny.
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. Druhá zleva pískovcová socha, postava nahé ženy, kolem těla vlající drapérie, na hlavě hradební koruna, v levé ruce drží klíč. Tělo je natočeno vpravo k pařezu, na kterém spočívají bulvy tuřínu, které drží oběma rukama., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Hradební koruna, klíč a plody země, postavu charakterizují jako bohyni matky Země. Zajímavý je atribut bohyně - bulvy, které má vedle sebe na pařezu jsou patrně bulvy kořenové zeleniny brukve řepky tuřínu (Brassica napobrassica), jedné z nejstarších kulturních plodin. Klíč souvisí (symbo městských bran) jistě souvisí i s "otvíráním a zamykáním" plodnosti země během ročních dob.
Olej na plátně (128 x 185 cm). Scéna v iluzivní krajině se sopkou. V oblacích převrácené koňské spřežení s Faëthontem a část zvěrokruhu, nad ním v levé,m horním rohu Jupiter s bleskem. Pod oblaky na zemi spálená krajina, s žíznícími stády, v popředí vlevo vodní božstva, uprostřed pod drapérií personifikace - Léto, Podzim a Zima. Vpravo naříkající Země doprovázená lvem, v jejím klíně Zefyr a Jaro, vyschlá fontána s Heliovnami, jedna z nich se mění ve strom., Slavíček 1993#, 224-226., and Ze sbírky Františka Antonína hraběte Berky z Dubé, v letech 1706-1945 v nostické sbírce v Praze.
Mědirytina a lept, 246 x 178 mm. Výjev v krajině, v poředí vůz tažený dvěma lvy, na voze sedí Kybelé, trůn zdobí rohy hojnosti, levá noha nakročena na globu se znázorněným zodiakem. V levé ruce opřené o nakročenou nohu drží plod anansu a obilné klasy. Pod jejíma nohama zvířata (ovce, ježek, pes, králík). V pozadí průhled do krajiny s výjevy sklizně., Zlatohlávek 1997#, 150, č.k. 80., and Rytina podle G. Romana, získaná do sbírek r. 1959.
Malba olejem na plátně (114, 5 x 158, 5 cm): Vestálka Claudia Quinta obětuje u sochy Kybele., Vlnas 2005#, 49., and Obraz patří do série obrazů s námětem ctnostných římských žen. Klaudia Quinta se proslavila svou sebedůvěrou, smělostí a odvahou. Do Říma byla transportována socha Kybelé, ale uvízla v ústí Tibery a ani silní muži nebyli schopní loď uvést do pohybu. Matrona Claudia Quinta oslovila bohyni modlitbou a bohyně způsobila zázrak, když Claudia loď uchopila za lano a loď uvolnila.
Kazetový strop s figurální výzdobou. V kayetách putti a antická božstva. Kybelé na zlatém voze (vůz tažený lvy, hradební koruna, dva klíče), Neptun v mušli (delfín, trojzubec, bič), Jupiter na orlu (koruna, blesk, oheň), Juno (žezlo, páv) jako personifikace čtyř živlů - Země, Voda, Oheň, Vzduch.
Jaspirová kamej (2, 7 x 2, 9 cm): v popředí pár lvů, chrám bohyně Kybelé, otevřenými dveřmi je vidět kultovní socha a objímající se pár, Hippomenés a Atalanté., Prag um 1600#, II, č. 713 s. 238., and Kamej byla vytvořena v Miláně okolo roku 1600, zlatnická práce v Praze v letech 1600-1606. Báj o Hippomenovi a Atalantě byla známá z Ovidiových "Proměn" (10, 686-704). Tím, že Kybelé proměnila milence ve lvy, zabránila jejich lásce, protože v antice se mělo za to, že lvi se páří s panthery.