Na dřevěné řezbové fasádě alegorické výjevy a antická božstva s atributy: Sluch (žena se psem), Chuť (žena s nádobou), Mars (drží meč a přeslici?), Saturn (vousatý muž s dítětem a kosou), Venuše (drží hořící srdce a šíp) s Amorem (drží luk, toulec a šípy), Sol (kolem hlavy záře, drží kopí a planetu?), Jupiter (sedící vousatý muž, drží blesky), Merkur (okřídlená čapka, drží caduceus), Luna (sedící žena drží měsíc a cíp drapérie),
Dvě pískovcové plastiky na bráně vedoucí k bývalým zámeckým skleníkům. Stojící žena se rukou opírá o nízký dřík sloupku, levá noha spočívá na žábě, nad čelem hvězda, v pravici drží srpek měsíce - Noc. Stojící žena, nad čelem zářící sluneční terč, v levé ruce drží tvář Slunce - Den. and Poche 1977#, s. 53.
Ve dvoraně je orloj se sochařskou výzdobou Bohumila Kafky: Den a Noc, Slunce a Měsíc a 12 sousoší Zvěrokruhu. Plastiky odlil František Anýž. and Baťková 1998#, 201-202.
V pravé části hlavního křídla reprezentační mramorové schodiště, nad ním nástropní malba. Uprostřed shromáždění Olympanů, ve cviklech mezi lunetami antická božstva. and Ledvinka 1995#, 262-266.
Mědiryt (387 x 570 mm). Figurální scéna v lesní krajině s průhledem na vesnici s mlýnem. Vpravo skupina figur - Amor (křídla, šíp), za ním sedící muž a dívka, (která umírá ?), Satyr a tři ženy (jedna z nich sedí na stromě), před skupinou leží pes. Vlevo v popředí skupina Satyrů a nymf s dětmi, na které se dívá Amor. Za nimi na skále nymfa (?) leží a opírá se o nádobu s vytékající vodou, za ní za kamenem žena která si drží pravou rukou pramen vlasů, a koza (?). Uprostřed v průhledu Helios na slunečním voze taženém dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 171, č. 94., and Ve sbíkách NG od roku 1952 (zakoupeno ze soukromého majetku). Rytina podle Giulia Romana.
Freska: Sol se zářícími paprsky okolo hlavy jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém čtyřspřežím různobarevných koní. V postranních panele bezoblačné moře a znamení lva., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.