Kresba perem (433 x 325 mm). Návrh na okenní vitraj. Scéna v městské zástavbě, v popředí sloupy, nad jejich hlavicemi dvě figury polonahých válečníků (štít), mezi sloupy dva medvědi s erbem. Uprostřed scény, mezi domy, vůz přejíždí mrtvé tělo krále, jeho koruna leží na zemi pod koňskými kopyty. Ve voze žena (Tullia) a muž (Tarquinius)., Volrábová 2007#, 14-15., and Příběh je zařazen, jako příklad špatného nelidského jednání, do emblematického díla Aneau, Barthélemy: Imagination poétique (Contr'amour), 1552.
Lejsková-Matyášová 1970#Štukový reliéf: poslední etruský král v Římě, Lucius Tarquinius Superbus (Zpupný), v orientálním oděvu (kaftan, turban s korunou) sráží hůlkou hlavice makovic., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573, podle obr. 14 udělal dva výjevy, na prvním je Tarquinius s poslem, na druhém Tarqinius u záhonu s makovicemi.
Štukový reliéf: poslední etruský král v Římě, Lucius Tarquinius Superbus (Zpupný), v orientálním oděvu (kaftan, turban s korunou) si podává ruku s poslem svého syna., Lejsková-Matyášová 1960#., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573, podle obr. 14 udělal dva výjevy, na prvním je Tarquinius s poslem, na druhém Tarqinius u záhonu s makovicemi.