Rakousko-Uhersko vstoupilo do světového válečného konfliktu nedostatečně připravené, také pokud se týká zásob potravin. Jednou z používaných strategií k zvládnutí nedostatku potravin se staly přírodní náhražky. Největší uplatnění našly surogáty z různých kulturních rostlin, pokusy s využitím divoce rostoucích rostlin narážely na nechuť spotřebitelů i na potíže s jejich sběrem. Nebylo výjimkou, že nějaká komodita se používala k přípravě náhražky a zároveň sama byla ve svém původním použití nahrazována. Patrně nejvíc se přírodní náhražky uplatnily u chlebové mouky - byla nahrazována moukou ječnou a kukuřičnou či bramborami. U kávy první světová válka přinesla náhražky náhražek dominujících v předválečném období. Velký význam měly náhražky ječmene, respektive sladu u piva (např. kukuřice, ovocné a zeleninové odpadky či různé sušené listí). Často se s náhražkami setkáváme i u masa. Objevovaly se do té doby silně tabuizované druhy (psí maso, ondatry, zdechliny), etnografové a historici (Čeněk Zíbrt) připomínali některé dávné pochoutky (žáby, vrabce či čmeláky). Diskutována byla rovněž problematika náhrady masa houbami či luštěninami. Jako náhražky zeleniny se využívaly plané rostliny. U tuků se snažily úřady prosadit např. výrobu oleje z kukuřičných klíčků nebo z máku. Náhražky byly považovány za výplod bláznivých německých učenců a podle toho také ironizovány v tisku. Lidi, kteří se zapojili do výzkumu náhražek na straně Rakouska-Uherska, často čekal cejch zrádců národa (např. Julius Stoklasa, Ivan Horbaczewski). V dobovém diskurzu ovšem nehrály roli jen přírodovědecké výzkumy, v oblasti přírodních náhražek se často objevovaly snahy využít lidové tradice nebo odkazů na historii, a sejmout tak z náhražek ódium ''cizácké novoty''. Nejvýrazněji vyšel vstříc této objednávce Č. Zíbrt. Široký sortiment náhražek naznačuje šíři bádání i velký zájem ze strany úřadů, podporujících podobné výzkumy, zároveň svědčí i o chaotičnosti hledání. Značná část navrhovaných náhražek zůstala na úrovni provozních pokusů a do distribuční sítě se ani nepropracovala. Větší důležitosti nabyly jen v případě základních potravin jako byla chlebová mouka a pivo, kde leckdy pomohly zachránit obyvatelstvo před hrozbou smrti z podvýživy., Austro-Hungary entered the world war conflict insufficiently prepared even with regard to supplies of food. One of the strategies that it employed to deal with the lack of foodstuffs involved natural substitutes, particularly surrogates from various cultivated plants, but experiments using wild plants came up against consumers' reluctance and difficulties in gathering them. It was not exceptional for some commodity to be used to manufacture a substitute, but itself to be substituted in its original usage. Natural substitutes were used most of all as bread flour, which was replaced by rye, maize or potato flour. As for coffee, the First World War brought with it substitutes for the substitutes that predominated during the prewar period. Great importance was attached to substitutes for barley, or malt for beer (e.g. maize, fruit and vegetable waste or various dried leaves). Substitutes for meat are also frequently met with, as types that had hitherto been taboo (dog meat, muskrat and carrion) first made an appearance. Ethnographers and historians (Čeněk Zíbrt) have drawn attention to several delicacies from days gone by (frogs, sparrows and bumble bees). There has also been some discussion over the issue of mushrooms and pulses as meat substitutes. Wild plants were used as vegetable substitutes. As for fats, the authorities attempted to promote the production of oil from e.g. maize sprouts and poppies. Such substitutes were considered the brainchild of mad German eggheads and lampooned as such in the press. People who got involved in research into substitutes for Austria-Hungary often came to be branded traitors to the nation (e.g. Julius Stoklasa and Ivan Horbaczewski). In the discourse of the period it was not only natural science research that played a part, but there were also efforts involved in the search for natural substitutes to take advantage of popular traditions and the historical legacy in order to remove the ''foreign novelty'' tag from substitutes. Čeněk Zíbrt most notably filled the bill here. The broad range of substitutes indicates the extent of the research involved and the great interest of the authorities supporting similar research bears witness at the same time to the chaotic nature of the search. A considerable number of the proposed substitutes remained at the level of operational experiments and never found their way to the distribution networks. They only acquired greater importance in the case of basic foodstuffs such as bread flour and beer, where they sometimes helped to save the population from the threat of death through malnutrition. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke