The study shows that Benjamin’s conception of revolution, put forth in his essay “Surrealism: The Last Snapshot of the European Intelligentsia,” can be understood as a way to bring about a long-term transformation of reality. To not exhaust revolution in a single moment is facilitated, above all, by the relationship of Benjamin’s revolution to evolving technology, which constantly enters (in the form of new objects) into the daily life of society. “Surrealism” offers an opportunity to look at new technological objects as images and to understand them in a specific way thanks to the method of profane illumination. Understanding new technology as an image – its “reading” – enables one to use its revolutionary potential towards an active transformation of society. Thanks to profane illumination, technology proves to be a part of the collective body. It thus becomes an organ of transformation rather than an instrument of control. Since Benjamin leaves the meaning of his concepts to a certain extent open, this study will try to present a concrete interpretation of the concepts of image and profane illumination and demonstrate how they establish the author’s conception of revolution. and Studie ukazuje, že Benjaminovu koncepci revoluce, předloženou v eseji „Surrealismus“, lze chápat jako způsob dlouhodobého transformování skutečnosti. Nevyčerpat se v jediném okamžiku umožňuje Benjaminově revoluci především její vztah k vyvíjející se technice, dlouhodobě vstupující (v podobě stále nových předmětů) do každodenního života společnosti. „Surrealismus“ nabízí možnost nahlížet nové technické předměty jako obrazy a poté jim specifickým způsobem rozumět díky metodě profánního osvícení. Porozumění nové technice jako obrazu – její „přečtení“ – umožňuje zužitkovat její revoluční potenciál k aktivní transformaci společnosti. Technika se díky profánnímu osvícení ukazuje být součástí kolektivního těla. Stává se tak orgánem transformace spíše než nástrojem ovládání. Benjamin však ponechává význam svých pojmů do jisté míry otevřený, a tak následující studie navrhne konkrétní interpretaci pojmů obrazu a profánního osvícení a předvede, jak zakládají autorovo pojetí revoluce.
S trestní odpovědností konkrétních osob v souvislosti s rozhodováním kolektivních orgánů složených ze dvou nebo více fyzických osob, které jsou členy takového orgánu a bezprostředně se podílí na přijetí určitého rozhodnutí, se můžeme v poslední době poměrně často setkat i v trestním právu. V článku se po úvodním teoretickém přístupu autoři zabývají zejména s přihlédnutím ke konkrétní judikatuře jednak trestní odpovědností fyzických osob za důsledky rozhodnutí přijatého kolektivním orgánem v souvislosti s rozhodováním kolektivních orgánů obchodních společností a družstev nebo kolektivních orgánů územních samosprávných celků, a to z hlediska objektivní a subjektivní stránky zvažovaného trestného činu, a jednak trestní odpovědností právnických osob jako pachatelů trestného činu za jednání fyzických osob, které jim lze přičítat podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přitom zdůrazňují, že ani po zavedení trestní odpovědnosti právnických osob nezná trestní právo tzv. kolektivní odpovědnost více fyzických osob za trestný čin v tom smyslu, že by bez dalšího byly jeho pachatelem všechny tyto fyzické osoby působící v rámci právnické osoby nebo jejich určitý okruh, aniž by se zkoumalo, zda každá z takových fyzických osob individuálně naplnila všechny znaky konkrétního trestného činu a zda tak učinila zaviněně. Právnická osoba totiž nese trestní odpovědnost jako samostatný subjekt práva, nikoli jako souhrn všech nebo některých fyzických osob v ní působících. Trestní odpovědnost právnické osoby pak neznamená ani rezignaci na trestní odpovědnost těch fyzických osob, které přivodily trestní odpovědnost právnické osoby nebo samy spáchaly trestný čin v rámci činnosti právnické osoby, anebo dokonce jej spáchaly jako její spolupachatelé či účastníci. and Since recently, even in criminal law we can encounter criminal liability of specific people in connection with making decisions of collective bodies consisting of two or more natural persons who are members of such body, and participate directly in adoption of a particular decision. After the introductory theoretical approach, the authors deal, in the context of particular jurisdiction, mainly with criminal liability of natural persons for consequences of decision adopted by a collective body in association with taking decisions of collective bodies of trade companies and cooperatives,
or collective bodies of territorial self-governing units, both in terms of objective and subjective aspect of a considered criminal act, and also with criminal liability of legal entities as perpetrators of criminal act for acting of natural persons attributable to them pursuant to Act No. 418/2011 Coll., on
Criminal Liability of Legal Entities and Legal Proceedings against them. In consideration of all the aforementioned they emphasize that the introduction of liability of legal entities the criminal law does not know the so-called collective liability of more natural persons for a criminal act in that meaning that the perpetrator of it would be all these natural persons acting within a legal entity or a certain circle of these persons, without being investigated whether each of these natural persons has individually fulfilled all the aspects of a particular criminal act, and whether they did so culpably. A legal entity bears criminal liability as an independent subject of law, not as a summary of all or certain natural persons acting in it. Criminal liability of legal entity then does not mean resignation to criminal liability of those natural persons who caused criminal liability of legal entity, or those who committed a crime within an activity of a legal entity, or those who even committed a crime as its accomplice or participants.