Contrary to what is often thought, the structuralist approach has never been adopted in French sociology very extensively. When speaking about structuralism in this discipline, the work of Pierre Bourdieu is generally referred to. The present paper is intentionally heading in another direction and is questioning Lévi-Straussian traces in Baudrillard’s theory of the consumer society. First, Baudrillard acknowledges being in debt to Lévi-Strauss for his conception of consumption as a language. In this perspective exchanged goods are understood as object-signs. We believe nevertheless that Baudrillard goes even further when he analyzes the phenomenon of absurd violence, bearing in mind - even he does not directly disclose it - Lévi-Strauss’ concept of “free signifier”. All the same we finally conclude that Baudrillard’s use of Lévi-Strauss is rather cursory. Despite this fact it is of interest: Thus we follow Baudrillard’s analysis and consider the problem of social criticism, which is one of the main topics of his writings here discussed. and Jan Maršálek.
Podle recenzenta představuje práce mnichovského historika solidní přínos k bádání o spotřební kultuře. Inspirativní je zvláště spojení diskurzivní analýzy myšlení o spotřebě a popisu rozvoje a úpadku ochrany spotřebitele v souvislosti s kritikou konzumní společnosti. Přestože pojednává o vývoji ve Spolkové republice Německo, její výklad reflektuje širší trendy ve Spojených státech a západní Evropě a má relevanci i pro výzkum konzumu v poválečném Československu, zejména v šedesátých letech, kdy zde myšlenky západoněmeckých marketingových expertů našly značný ohlas a ovlivnily propagaci československého exportu. and [autor recenze] Ondřej Táborský.