Proporcionalita trestní represe bývá zpravidla pojímána ve smyslu posuzování adekvátnosti míry trestního postihu z hlediska respektování práv a svobod jednotlivce, principů humanity, jakož i z hlediska
dodržování zásady podpůrné role trestního práva. Poněkud opomíjena je potřeba proporcionality také mezi rozsahem trestní odpovědnosti a kapacitními možnostmi orgánů tvořících systém trestní justice. Rozpínání trestní represe zvyšuje zátěž orgánů činných v trestním řízení, a je tak jedním z významných faktorů negativně ovlivňujících délku trestního řízení, což vede zákonodárce k potřebě zavádět a prosazovat nové, zkrácené formy trestního řízení. Hlavním cílem tohoto článku je alespoň přibližně kvantifikovat, jak výrazně některá rozšíření trestní odpovědnosti zatížila trestní justici. Za tímto účelem je nabídnuta analýza statistických údajů o vyřizování některých trestných činů, jichž se toto rozšiřování trestní represe
týkalo. Její výsledky mohou být vnímány jako potvrzení toho, že i zdánlivě drobná novelizace trestněprávních předpisů může výrazně zvýšit zátěž orgánů činných v trestním řízení a negativním způsobem tak ovlivnit fungování celého systému trestní justice. and Proportionality of criminal repression is usually viewed in terms of assessing the adequacy of the level of criminal sanctions in terms of respect for individual rights and freedoms, principles of humanity, and respect for the principle of the supportive role of criminal law.Somewhat overlooked
is the need for application of the principle of proportionality also between the scope of criminal responsibility and the capacity of bodies constituting the criminal justice system. Expansion of criminal repression increased the workload of law enforcement and is thus one of the major factors
negatively affecting the length of the criminal proceedings, which leads to the need for the legislature to introduce and promote new, shortened form of criminal proceedings. The main objective of this article is, at least approximately, to quantify how much would some expansions of criminal
liability burden on the criminal justice system. For this purpose, it offers an analysis of statistical data on the settlement of certain crimes to which this expansion of criminal repression applies. The results can be seen as confirmation that even seemingly minor amendments to criminal legislation
could significantly increase the workload of law enforcement and negatively affect the functioning of the entire criminal justice system.
The anthology edited by Libora Oates-Indruchová Tvrdošíjnost myšlenky. Od feministické kriminologie k teorii genderu (Doggedness of Idea. From Feminist Criminology to Theory of Gender) – published on the occasion of the 70th birthday of Gerlinda Šmausová –, which has as its subject-matter the importance of gender for criminality, focuses on the issue of whether the criminality of women has an ontic nature or whether it is rather the result of labelling, initiated by organs of penal control. The criminality documented by police is seen more as an “artefact” of police investigation, extended into the lifeworld and very often explained by labelling approaches. The anthology points to the contradiction between sociology as an discipline that casts doubt on the naturalness and fixity of social phenomena on the one hand and the simple-minded adoption of a conception of stable homogenous gender identity corresponding to biological gender-difference on the other. For the sake of analysis and advancement of knowledge in the theory of gender, Gerlinda Šmausová aims to abandon dualism and to research into social heterogenity by exploring the theoretical approaches of Sandry Harding, Élisabeth Badinter a Judith Butler