Příspěvek se zabývá modelováním elektromagnetické indukce v nehomogenní Zemi za použití observatorních a satelitních dat. Současný nárůst výkonu výpočetní techniky a dostupnost geomagnetických měření ze satelitů na nízkých oběžných drahách otevírají této tradiční geofyzikální metodě zkoumání zemského nitra nové možnosti. V první části článku je studován vliv vodivostních nehomogenit v litosféře na pozorování satelitů Ǿrsted a CHAMP během klidných dní v letech 2001-2002. Ukazuje se, že trojrozměrný model, který zahrnuje vysoký vodivostní kontrast mezi oceány a kontinenty, vystihuje satelitní data o 10-15 % lépe než nejlepší sféricky symetrický model. Ve druhé části článku modelujeme EM indukci excitovanou geomagnetickými bouřemi v komplikovaném trojrozměrném modelu pláště, odvozeném z laboratorních měření vodivosti a ze seismické tomografie. Provedené simulace poukazují na význam laterálně nehomogenní vodivosti ve středním plášti. Anomálie ve výškách typických pro nízko letící satelity predikujeme ve velikosti jednotek nT. Tyto hodnoty jsou v souladu s výsledky nedávné analýzy dat ze satelitu Magsat., Jakub Velímský, Zdeněk Martinec, Mark E. Everett., and Obsahuje seznam literatury
V roku 1948 holandský fyzik H. B. G. Casimir navrhol špeciálne experimentálne zariadenie, ktoré spočívalo v dvojici rovnobežných vodivých platní, pričom každá z platní bola elektricky neutrálna. Casimir vypočítal, že zmena vákuovej energie elektromagnetického poĺa spôsobená prítomnosťou platní se prejavuje ako makroskopická príťažlivá sila medzi platňami. Ďalšie štúdie zovšeobecnili, v rámci štandardnej rovnovážnej štatistickej a kvantovej mechaniky aplikovanej na makroskopickú elektrodynamiku, odvodenie príťažlivej Casimirovej sily na nenulovú teplotu T > 0, prípad všeobecných platní vyrobených z dielektrického materiálu a rôzné geometrie experimentálnych zariadení. Časom sa ukázalo, že v dosiahnutých výsledkoch je nesúlad a množstvo kontroverzií. Nesúlad výsledkov sa najmarkantnejšie prejavuje v oblasti vysokých teplôt. Cieĺom prezentovaného článku je poskytnúť stručný prehĺad vývoja Casimirovho problému a jeho kontroverzií v matematicky prístupnej forme, ako aj autorov príspevok pri objasnení vysokoteplotných aspektov elektromagnetického Casimirovho javu., Ladislav Šamaj., and Obsahuje seznam literatury
Pod hallovskou magnetometriou rozumieme meranie a zobrazovanie magnetického poĺa pomocou Hallových senzorov. Tá zaznamenala v posledných rokoch prudký rozmach aj vďaka kvalitným nízkošumovým Hallovým senzorom s aktívnou vrstvou na báze kvantových polovodičových heteroštruktúr, najmä GaAs/AlGaAs, pripravených pomocou epitaxných metód. Vďaka neinvazívnosti sa Hallové senzory uplatňujú v rôznych typoch experimentov a našli si svoje miesto aj medzi skenovacími technikami. Súčasné skenovací techniky s Hallovými senzormi dokážu zobrazovať magnetické pole s vysokým rozlíšením a veĺkým rozsahom meraných polí a priestorových súradnic ako pri izbových teplotách, tak aj v oblasti nízkych teplôt. Ďalej pokračuje vývoj týchto senzorov pre priestorové rozlíšenie na úrovni desiatok nanometrov, aj vývoj submikrónového vektorového Hallovho senzora., Vladimír Cambel, Ján Fedor, Dagmar Gregušová, Róbert Kúdela., and Obsahuje seznam literatury
Cílem referátu je připomenout často opomíjenou skutečnost, že grupová rychlost elektromagnetického pulsu v disperzním prostředí může být abnormální, tzn. může převyšovat rychlost světla ve vakuu anebo být záporná. Popíšeme nedávno provedené experimenty, ve kterých byla dosud nejprůkazněji prokázána anbnormální grupová rychlost, a vysvětlíme, proč to neodporuje relativistické příčinnosti., Vladimír Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
Vesmír již dávno není pro fyziky jen doménou gravitační interakce. Elektromagnetické jevy ovlivňují chování vesmírných objektů neméně výrazně jako gravitace [1, 4] a hrají klíčovou roli při vzniku hvězd, sluneční a hvězdné aktivitě, v akrečních discích nebo při vytváření výtrysků. Magnetická pole tvoří obří pavoučí síť prolínající se vesmírem, na jejíž vlákna se napojují magnetické silokřivky z nejrůznějších zdrojů. Každý zdroj magnetického pole má uzavřené silokřivky, které se do zdroje vracejí, a otevřené silokřivky, které se napojují na silokřivky z jiných zdrojů. Nejinak je tomu například u střelky kompasu. Silokřivky v oblasti pólů se do magnetky již nevracejí a napojují se na magnetické silokřivky zemského pole. Právě proto míří magnetka severojižním směrem., Petr Kulhánek., and Obsahuje seznam literatury
Vývoj fotónových kryštálov ukázal, že niektoré umelé kompozity môžu mať v určitom intervale frekvencií zápornú efektívnu permitivitu aj magnetickú permeabilitu. V článku diskutujem niektoré elektromagnetické vlastnosti takýchto materiálov: záporný index lomu, zosilnenie evanescentných vĺn, a ich využitie pri konštrukcii šošovky s nulovou zobrazovacou chybou (perfect lens)., Peter Markoš., and Obsahuje seznam literatury