Fiber lasers may exhibit instabilities and self-pulsed regimes that can have catastrophic consequences on their components. One of the self-pulsing regimes is the recently observed self-induced laser line sweeping (SLLS). The SLLS is characterized by periodic wavelength drift over broad spectral interval of several nanometers followed by quick bounce backward. The sweeping rate is relatively slow, of the order of nm per second. Thanks to narrow line width and simple construction, the SLLS fiber lasers are attractive sources for testing of photonics components, interrogation of optical fiber sensor arrays and for laser spectroscopy. The SLLS can be explained by creation of a standing wave built up by laser longitudinal mode and consequent spatial-hole burning and refractive-index grating inscription. We review an evaluation of reflection spectra of transient fiber Bragg gratings that are created in SLLS fiber lasers. The evaluation is shown using example of ytterbium fiber laser in Fabry-Perot configuration of the laser cavity. We discuss also the effect of the laser wavelength self-sweeping on the triggering of the self-Q-switched regime and the generation of giant laser pulses. and Vláknové lasery mohou vykazovat nestabilní pulzní režimy. Jedním z režimů se samovolnou generací impulzů je nedávno pozorovaný jev spontánního rozmítání vlnové délky vláknového laseru. Tento jev je doprovázen charakteristickým periodickým posunem vlnové délky laseru v širokém rozsahu vlnových délek několika nanometrů. Rychlost rozmítání je relativně pomalá, řádově nanometry za sekundu. Díky úzké šířce čáry a jednoduché konstrukci jsou tyto lasery atraktivními zdroji záření, mj. pro systémy optických vláknových senzorů, charakterizaci optických komponent a laserovou spektroskopii. Samovolné rozmítání vlnové délky lze vysvětlit vytvořením stojaté vlny určené podélným módem rezonátoru. Vznik stojaté vlny vede k podélné modulaci indexu lomu - zápisu mřížky. V tomto příspěvku podáváme shrnutí dosud prezentovaných prací týkajících se modelování odrazivosti braggovských mřížek ve vláknových laserech se spontánním rozmítáním vlnové délky. Popisujeme experimentální ytterbiový vláknový laser s tímto typem nestability, následovaný teoretickým popisem braggovské mřížky a ukázkou výpočtu odrazivosti pro laser odpovídající experimentu. Je též diskutován význam spontánního rozmítání na spouštění režimu samočinného Q-spínání a generaci gigantických laserových pulzů.
International Training School on ''Fibre Lasers and Fibre Optic Technology'' was organized within the frame of the European project COST MP1401 ''Advanced Fibre Lasers'' from August 30 to September 1, 2016 in Prague, Czech Republic, in the Institute of Photonics and Electronics of the Czech Academy of Sciences (UFE Prague). The participants were attracted by the lectures given by the leading European experts from both academia and industry, as well as by the ''hands-on'' laboratory exercises, during which they participated in the preparation of optical fibres or fibre lasers build-up. and Mezinárodní letní školu vláknových laserů a technologie optických vláken pořádal v rámci Evropského projektu COST MP1401 ''Advanced Fiber Lasers'' na přelomu srpna a září 2016 Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i. (ÚFE). Velkým lákadlem pro účast byly špičkoví evropští odborníci v oboru z akademické sféry i z průmyslu a také možnost ''hands-on'' laboratorních cvičení, při kterých se účastníci sami mohli podílet na přípravě optických vláken nebo sestavování vláknových laserů.
The paper deals with latest trends in the field of optical fibers namely from point of view of technology and follows the overview of history published elsewhere in this issue of Fine mechanics and optics. It summarizes results recently achieved in the Institute of photonics and electronics ASCR in the field of fiber sensors and namely of fiber lasers. Amplification modules, fiber lasers and ASE sources based on ytterbium, thulium or holmium optical fibers of conventional or double-clad structures produced conventionally or using nanotechnologies can be named among others and Článek se zabývá současnými trendy v oblasti optických vláken, zejména z pohledu jejich technologie, a navazuje na historický přehled uvedený v tomto čísle časopisu Jemná mechanika a optika. Shrnuje výsledky dosažené v Ústavu fotoniky a elektroniky AVČR v oblasti vláknových sensorů a zejména vláknových laserů v poslední době. Mezi nimi lze jmenovat zesilovací moduly, vláknové lasery a ASE zdroje založené na ytterbiových, thuliových a holmiových vláknech klasického nebo dvouplášťového typu vyrobených tradičním způsobem nebo pomocí nanočásticových technologií.
Fiber lasers are the youngest and most rapidly developing branch of lasers. Golden era of fiber lasers started only in early 2000’s and followed success of fiber amplifiers in telecommunications in nineties. Nowadays, the ytterbium fiber lasers at around 1 μm are the most powerful lasers available, reaching 100 kW of average output power. The 2 μm class fiber based on thulium-doped fibers are getting increasing importance thanks to better eye-safety, relaxed non-linear limits, more efficient processing of various materials, e.g., plastics, and high slope efficiency of up to 70 %. In the paper we review our recent progress in research of novel host materials for enhancements of fluorescence properties of thulium-doped fibers and new fiber-optic components and their applications in monolithic thulium-doped fiber laser. Results of coherent combination of thulium-doped fiber lasers are also presented. and Vláknové lasery patří mezi nejmladší a nejrychleji se rozvíjející typy laserů. Zlatá éra vláknových laserů začala teprve na začátku nového tisíciletí a navazuje na úspěch vláknových zesilovačů v telekomunikacích v devadesátých letech. Ytterbiem dopované vláknové lasery na vlnových délkách v okolí 1 μm jsou v současnosti vůbec nejvýkonnějšími dostupnými lasery, dosahují až 100kW průměrného výstupního výkonu. Vláknové lasery na 2 μm založené na thuliem dopovaných optických vláknech získávají nyní na významu díky menšímu riziku poškození zraku, menším omezením kvůli nelinearitám, vysoké účinnosti dosahující až 70 % a efektivnějšímu opracovávání některých materiálů, např. plastů. V příspěvku shrnujeme některé naše nedávné výsledky v oblasti výzkumu nových typů materiálů pro zlepšení fluorescenčních vlastností thuliem dopovaných vláken, nových typů vláknových optických součástek a jejich použití v monolitickém vláknovém laseru. Popisujeme rovněž výsledky výzkumu koherentního kombinování thuliem dopovaných vláknových laserů.