Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.