Štúdia vychádza z predpokladu, že pocit zmysluplnosti sveta a života je dôležitou súčasťou vývoja osobnosti dieťaťa a dospievajúceho. Podáva viaceré výskumy, ktoré poukazujú na to, ako prežívaná zmysluplnosť vplýva v mladom veku na zdravie a kvalitu života. Dospievajúci niekedy vyhrocuje otázku o zmysle života až existenciálne, hľadá vlastnú identitu, čo je neraz sprevádzané vnútornými otrasmi. Už deti potrebujú chápať zmysluplné súvislosti. Zmysel života je aj jedným z cieľov výchovy. Článok podáva stručný prehľad a popis psychologických techník a hier zameraných na zmysel života. Nejde o konkrétne podrobné návody, ale o typy činností, ktoré môžu pri práci s deťmi a mládežou byť prínosom. Hra ako prostriedok je vhodná preto, lebo je neoddeliteľnou súčasťou života detí a zároveň je jedným z dôležitých prostriedkov výchovy. and The study assumes that a feeling of meaningfulness of the world and life is an important part of the development of personality of a child and an adolescent. The study presents several other studies that show how the experienced meaningfulness influences the health and the quality of life in the early years. An adolescent sometimes brings the question of the meaning of life to existential limits; he/she seeks his/her own identity. This process is often accompanied by inner shocks. Even children need to understand meaningful contexts and connections. Meaning of life is also one of the goals of upbringing and education. The article presents a short overview and a description of psychological techniques and games that concentrate at the meaning of life. They are not concrete instructions, but types of activities that can be of benefit by the work with children and youth. Games are suitable means, because they are part of the lives of children and at same time they present one of the important means of upbringing and education.
Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry prožívají lidé se závislostí na alkoholu pocit smysluplnosti života a zda se v této míře liší od běžné populace. Dále se výzkum zaměřil na otázku, zda dochází během ústavní léčby ke kvantitativním změnám v tomto prožívání. Výzkum byl proveden u 62 osob, které se léčily se závislostí na alkoholu ve vybraných psychiatrických léčebnách v Česku a na Slovensku. Pro sběr dat byl použit standardizovaný dotazník Logo-test (Balcar, 1992), ke kterému byly pro účely výzkumu sejmuty i hodnoty pro „běžnou populaci“ na 121 studentech vysoké školy. Výsledky výzkumu ukázaly, že pacienti, kteří se léčili ze závislosti na alkoholu, se na počátku léčby významně lišili od běžné populace v míře prožívání smysluplnosti. Dále byl zjištěn signifikantní rozdíl v míře prožívání smysluplnosti na počátku a na konci léčby. U 39 % pacientů došlo během léčby ke zlepšení prožívání životního smyslu, u 13 % ke zhoršení a 48 % zůstalo beze změny. and The aim of the study was to find out how much feel alcohol addicts meaningful in their life and if they vary in this degree from ordinary population. Next focus of research was on question, if there is a quantitative difference in this feeling between the state at the beginning and the state in the end of the treatment. Research was conducted on 62 alcohol addicts who undergo medical treatment in chosen psychiatric clinics in Czech and Slovak Republic. For data collecting was used standardized questionnaire Logo-test (Balcar, 1992) with “common population” values construct on a sample of 121 university students. Results of the research prove that the alcohol addicts did statistically significant vary from ordinary population in the feeling meaningful in their life. The significant difference was found as well between the state at the beginning and state in the end of the treatment. 39 % of patients have improved, 13 % have become worse and 48 % haven’t change.
Mezi autory se diskutuje o souvislosti mezi emocionalitou a pocitem ţivotní smysluplnosti. Některé výzkumy tuto souvislost naznačují. Cílem našeho výzkumu bylo zasadit problematiku ţivotní smysluplnosti do kontextu lidské emocionality a zjistit, zda existuje vzájemná souvislost subjektivně pociťovaného emocionálního stavu a ţivotní smysluplnosti. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkové metody, konkrétně pouţitím dotazníku smysluplnosti lidské existence Logo-testu a testu PANAS-X1 zaměřeného na zkoumání emocí. Zúčastnili se jej studenti vysokých škol (N=120). K ověření hypotéz bylo provedeno vyhodnocení získaných dat pomocí popisné statistiky. Výsledky výzkumu potvrzují vzájemnou souvislost pozitivních i negativních emocí s vnímanou existenciální frustrací. and The connection between emotionality and meaningfulness of life is often discussed nowadays. Some research results suggest a connection. The goal of our research was to place the problematic of meaningfulness of life into the context of human emocionality and to find out if there is a connection between subjectively experienced meaningfulness and human emocionality. Questionnaires were used as a method of data collection: Logo-test, the questionnaire of life meaningfullness and the PANAS-X test (Positive and Negative Affect Schedule - Expanded Form). The questionnaires were distributed among university students (N=120). To prove the stated hypothesis methods of descriptive statistics were used. The research suggests that both positive and negative emotions are closely associated with perceived existential frustration.