L'application d'une méthode basée sur la théorie météorique d'Öpik permet de confirmer les résultats de sondages crépusculaires de la haute atmosphère en ce qui concerne le faible gradient de densité. Sa variation saisonière a pu être mise en évidence. En outre cette méthode permet d'étudier les différentes catégories de météorites, dont une fut inconnue jusqu'à présent. Les assaims météoriques (Perséídes et Léonides ne se distinguent pas essentiellement de météores sporadiques. and Sloučením Öpikovy theorie svícení meteorů a autorovy theorie soumrakových zjevů podařilo se:
a) ověřit výsledky týkajíí se hustot vzduchu v ionosféře a jejího malého gradientu, b) ukázati, že gradient hustoty vzduchu je v létě větší než v zimě, což by se dalo interpretovati nižší tepúlotou v létě než v zimě, c) vedle existence železných a kamenných meteoritů byla nalezena též nová dosud neznámá kategorie lišící se buď tepelnými vlastnostmi nebo odlišným mechanismem svícení, než jaký předpokládá Öpik. K těmto poznatkům lze dospěti jen ze stanovení výšek zažehnutí a zhasnutí meteorů, což ukazuje na důležitost amatérských pozorování toho druhu pěstovaných ve větším měřítku dosud jen ve Spojených státech a v Anglii.