Práce shrnuje vybrané současné postoje ke studiu morálního usuzování. Studie uvádí určitá klíčová filosofická východiska morálního usuzování do souvislosti s některými psychologickými koncepcemi, a to tak, že kriticky polemizuje s filosofickými východisky (Kant, Mill, Bentham, Rawl, Arendtová aj.), která tyto psychologické studie výslovně tematicky či la- tentně předpokládají. Práce podporuje měření morálního usuzování a pokusy o vypracování metod, které se touto oblastí zabývají. Doporučuje domácí validizační studie současných často užívaných nástrojů na měření morálního usuzování, především Defining Issues Test a Moral Judgment Test., This paper summarizes selected current attitudes towards the study of moral reasoning. The study refers certain key philosophical bases of moral reasoning in connection/regard to psychological concepts. The authors critically challenge the philosophical background (Kant, Mill, Bentham, Rawls, Arendt, etc.) that is either specifically expressed or covertly assumed. The study argues for the measurement of moral reasoning and methodological approaches concerning this research area. The authors recommend conducting a validation study of frequently used methods for measuring moral reasoning, especially Defining Issues Test and the Moral Judgment Test., David Krámský, Marek Preiss., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Morální usuzování a jednání autoři v této práci vnímají jako součást integrity osobnosti. Vymezují filosofická a psychologická pojetí integrity a předkládají rozmanité způsoby testování integrity. Významnou částí práce je kritická polemika věnující se některým vybraným nedostatkům tohoto přístupu, shrnutí závěrů studií integrity, prediktivní validity v této oblasti. Dále autoři seznamují s výsledky studií vztahující morální usuzování k morálnímu jednání a komentují některé domácí pokusy týkající se této problematiky. Vzhledem k zastaralosti jediného českého testu Jarmily Kotáskové, se doporučují zaměřit na tvorbu zcela nové metody. Domnívají se, že měření úrovně morálního usuzování a jednání může být v některých oblastech psychologie přínosnou složkou diagnostiky, které rozšiřuje tradiční oblasti zkoumání, jako jsou osobnostní proměnné, kognitivní funkce či sociální opora. Pro rozhodování na úrovni jednotlivce (např. v rámci výběrového řízení) by však bylo příliš troufalé tvrdit, že psycholog má v rukou validní data, která predikují morální usuzování a chování v konkrétních případech (např. v oblastech s rizikem korupce). and Morální usuzování a jednání autoři v této práci vnímají jako součást integrity osobnosti. Vymezují filosofická a psychologická pojetí integrity a předkládají rozmanité způsoby testování integrity. Významnou částí práce je kritická polemika věnující se některým vybraným nedostatkům tohoto přístupu, shrnutí závěrů studií integrity, prediktivní validity v této oblasti. Dále autoři seznamují s výsledky studií vztahující morální usuzování k morálnímu jednání a komentují některé domácí pokusy týkající se této problematiky. Vzhledem k zastaralosti jediného českého testu Jarmily Kotáskové, se doporučují zaměřit na tvorbu zcela nové metody. Domnívají se, že měření úrovně morálního usuzování a jednání může být v některých oblastech psychologie přínosnou složkou diagnostiky, které rozšiřuje tradiční oblasti zkoumání, jako jsou osobnostní proměnné, kognitivní funkce či sociální opora. Pro rozhodování na úrovni jednotlivce (např. v rámci výběrového řízení) by však bylo příliš troufalé tvrdit, že psycholog má v rukou validní data, která predikují morální usuzování a chování v konkrétních případech (např. v oblastech s rizikem korupce).