In this paper, I focus on the notion of expressive completeness in Robert Brandom’s Making It Explicit. For Brandom as a normative pragmatist, a theory of meaning is expressively complete if it specifies a human practice that is sufficient to confer on expressions conceptual contents so rich that the very conferring practice can be described by means of these expressions. I put the notion of expressive completeness in contrast with the related, but non-identical notion of self-referentiality of a semantic theory. Further, I examine the position of the concept in Brandom’s philosophical project: I assess the justification Brandom provides for his claim of expressive completeness of the presented theory, and I outline the consequences he can draw for his overall project provided that expressive completeness is achieved. Whether it is actually achieved, remains however an open question., V tomto příspěvku se zaměřuji na pojetí expresivní úplnosti v tom, jak to dělá Robert Brandom. Pro Brandom jako normativní pragmatist, teorie významu je výslovně kompletní jestliže to specifikuje lidskou praxi to je dostačující, aby udělil výrazy pojmový obsah tak bohatý že velmi svěřující praxe může být popsána pomocí těchto výrazů. Pojem expresivní úplnost jsem postavil do kontrastu s příbuzným, ale ne identickým pojmem sebekontroly sémantické teorie. Dále zkoumám pozici konceptu ve filosofickém projektu Brandomu: Posuzuji, že ospravedlnění Brandom poskytuje jeho vyjádření výrazové úplnosti předložené teorie, a nastíním následky, které může čerpat pro jeho celkový projekt za předpokladu, že je dosaženo výrazné úplnosti. Ať už je skutečně dosaženo, zůstává otevřenou otázkou., and Radek Ocelák