Olej na plátně (209, 7 x 138, 6 cm): nahé tři Grácie tančí v obětí, nad nimi se vznášejí putti s věnci růží. Nad nimi dva putti zasypávají je květinami, levý drží ve zdvižené ruce růže a v ruce natažené dolů květiny, pravý drží ve zdvižené ruce růžový věnec a v ruce natažené dolů růži. Nalevo od Grácíí papoušek, napravo nazemi opička. Za Gráciemi arkáda obrostlá vínem, v průhledu zahradní architektura s terasou a uprostřed s ktuhovým pavilonem., Fučíková 1997#, I/14., and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu císaře Rudolfa II. Bohyně Aglaiá (Zářící), Eufrosyné (Blaženost) a Thaleia (Thálie- Rozkvět), dcery Jupitera, byly personifikací půvabu, krásy a slavnostního veselí. V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise.
Na atice paláce, po obou stranách fasády, alegorické sochy čtyř světadílů. Žena, na hlavě koruna (Evropa), drží štít se znamením koně u pravé nohy, v levé ruce drží koruny a tiáru, které podpírá putto. Mouřenínka (Afrika), nahá s pérovou čelenkou na hlavě, v pravici drží papouška, u nohou krokodýl. Žena (Amerika) ozdobená šňůrou perel, v levé ruce drží škebli?, u nohou lev. Žena v kaftanu, na hlavě vysoký homolovitý turban s půlměsícem, v pravé ruce štít se znamením velblouda., Blažíček 1976#, 104-105., and Sochy světadílů jsou inspirovány Ikonologií C. Ripy.