Článek se zabývá partnerskou spokojeností žen, které pracují v akademických povoláních. Jeho základem je jedna z částí rozsáhlejšího výzkumného projektu. Hlavním cílem zde prezentované části výzkumu je zmapovat míru, aspekty a subjektivně důležité oblasti partnerské spokojenosti žen. Také byl zkoumán subjektivní pohled žen na partnerské přizpůsobení a kvalita vztahu v kontextu jejich náročné profese. Z hlediska výzkumného designu byla použita tzv. souběžná vnořená strategie s těžištěm v kvalitativní metodologii (Cresswell, 2003). Hlavní metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor doplněný kvantitativní metodou Škála partnerského přizpůsobení. Výzkumný soubor tvoří 32 žen ve věku 30–52 let, které se věnují akademické profesní dráze tři a více let a žijí minimálně 3 roky v trvalém partnerském vztahu. Dílčí výsledky výzkumu ukazují, že ženy spokojené v partnerství mají stejné hodnoty, způsob uvažování a zájmy jako jejich partner. Partnery spojuje vzájemný respekt a oboustranná snaha o kompromis. Mezi negativní aspekty partnerské spokojenosti patří především nepřijetí profesního úspěchu partnerem, nadměrný individualismus a dominance na straně ženy a negativní události v životě partnerů. Vzhledem k naléhavosti zkoumané problematiky mohou být naše výzkumná zjištění užitečná například pro poradenské psychologické služby poskytované obdobně pracovně vytíženým ženám. and The article examines the level of partnership satisfaction of women working in academia. It is based on part of a wider-ranging research project. The main aim of the research presented here is to examine the degree of satisfaction in existing partnerships, its components and those areas of partnership satisfaction which are subjectively perceived as important. Moreover, the study explores the subjective opinion of women on adjustment in their partnership and on the overall relationship quality as judged by their demanding occupation. As far as the research design is concerned, a concurrent nested strategy was used with an emphasis on qualitative methodology (Cresswell, 2003). The main methods of data collection were semi-structured interviews, supplemented by a quantitative Dyadic Adjustment Scale. The research sample consisted of 32 women aged between 30 and 52, who have been working in academia for a minimum of three years and who have been living in a stable relationship for at least 3 years. Partial results show that women who are satisfied in their partnership share the same values, way of thinking and interests with their partner. Factors such as mutual respect and striving to find a compromise produce a positive impact on the relationship. The negative aspects of partnership satisfaction include a critical inability to accept the career success by the partner, excessive individualism and domination on the side of the woman and negative incidents in the life of partners. As the researched theme is highly topical, the results obtained may assist in further developing psychological consulting aimed towards women with similarly demanding occupations.
Rané maladaptívne schémy sú emočné vzorce, ktoré sa vytvárajú v detstve ako reakcia na nenaplnené potreby. Spustenie schémy v dospelosti môže vyvolať úzkosť a maladaptívnu reakciu jedinca. V našom výskume (N=87) sme analyzovali súvislosti medzi dimenziami attachmentu v dospelosti, partnerskou spokojnosťou, ranými maladaptívnymi schémami a stratégiami zvládania záťaže. Výsledky sme porovnali u skupiny klientov so závislosťami a u neklinickej populácie. Rané maladaptívne schémy súvisia s vyššou vzťahovou úzkostnosťou i vyhýbavosťou podľa ECR, nižšou partnerskou spokojnosťou a negatívnymi stratégiami zvládania záťaže. Klinická populácia má vyšší súčet raných maladaptívnych schém oproti neklinickej skupine. Pre potvrdenie platnosti bude nutné výsledky overiť v ďalšom výskume s väčšou vzorkou. Výsledky však naznačujú možný význam schém pri vzniku či udržiavaní psychopatológie a podporujú tak princípy schématerapie Jeffreyho Younga. and Early Maladaptive Schemas (EMS) are emotional patterns, developed during childhood and elaborated throughout one's lifetime. Triggering a schema activates the amygdala system, which can lead to anxiety and maladaptive behaviour in adulthood. In our research (N=87) we analysed the relationship between EMS, adult attachment dimensions, the partnership satisfaction and the negative coping styles in a sample of clients with addictions (49) and in a non-clinical sample (38). EMS were positively related with anxiety and avoidance in relationships and negative coping styles. Partnership satisfaction and EMS indicated a negative correlation. The clinical sample’s EMS were significantly higher compared to the non-clinical group. Further research must be done to confirm our results. Nevertheless, the findings suggest the possible role of EMS in developing psychopathology and thus support the principles of schematherapy.
Výzkumné šetření má tři hlavní cíle, které se zaměřují na hledání souvislostí mezi vybranými copingovými strategiemi a partnerskou spokojeností. Na základě prostudovaných zdrojů bylo stanoveno 10 výzkumných hypotéz. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů (30 párů). Jednalo se o onkologické pacienty a jejich intimní partnery. Data byla získávána prostřednictvím vytvořeného dotazníku. První část byla zaměřena na zjišťování vybraných sociodemografických údajů. Další část byla tvořena položkami z metody WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) určenými k měření copingových strategií. Třetí část tvořily položky z metody DAS (Spanier, 1976) pro měření partnerské spokojenosti. Na základě statistické analýzy se nepodařilo potvrdit stanovené předpoklady. and The research has three main objectives which focuse on finding links between chosen coping strategies and relationship satisfaction. Ten hypotheses were determined on the basis of literary sources. The research sample consisted of 60 respondents (30 pairs). It included the oncological patients and their intimate partners. The data were collected by using questionnaires. The first part focused on the detection of the socio-demographic data. The second part was made up of items from the method WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) designed to measure coping strategies. The third section included items of method DAS (Spanier, 1976) for measuring relationship satisfaction. The statistical analysis was not able to confirm the research assumptions.