Na konci 20. stol. došlo na našem území k výraznému úbytku lokalit ponořené vodní rostliny rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus). Z původních asi 18-20 historických lokalit na Českolipsku, Písecku, Chlumecku a v nivě Orlice na Královéhradecku se dochovalo jediné místo. V květnu 2003 schválilo Ministerstvo životního prostředí Záchranný program (ZP) pro rdest dlouholistý. Následné aktivity realizované v rámci ZP zahrnovaly jak ochranu druhu a jeho biotopu in situ, tak mnoho činností realizovaných ex situ - záchrannou kulturu (od r. 1998), záložní populaci v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (od r. 2000), testy klíčivosti a růstové experimenty (od r. 2006), experimentální kulturu (od r. 2010) i průběžně probíhající pokusy o vysazování na nové lokality a posilování současné populace výsadbou. V článku jsou shrnuty výsledky těchto dosavadních aktivit., The Long-stalked Pondweed (Potamogeton praelongus) is a critically endangered aquatic plant species in the Czech Republic, surviving at its last native site in an oxbow lake of the Orlice River in Malšova Lhota near the city of Hradec Králové. The site has been under protection as a temporarily protected area by the Stříbrný rybník pond during 1998-2017. The conservation programme for P. praelongus was approved by the Ministry of Environment in 2003, and the following in situ or ex situ activities have been implemented: monitoring of the abundance and vitality of the last population and the state of its habitat, management at the sites (including those with rescue micropopulations in the protected landscape area of Kokořínsko), ex situ rescue cultivation, analysis of the genetic variability of the micropopulations, sterile in vitro culture, seed germination tests and growth experiments. Suitable sites for outplanting in the Poorličí and Českolipsko regions have been selected as a part of the conservation programme. Norwegian and southern Swedish sites with P. praelongus populations have also been observed and compared with the Czech localities and micropopulations during expeditions., and Romana Prausová.
Patogeny lýkožroutů (kůrovců) zahrnují široké spektrum druhů z různých skupin od prvoků, mikrosporidií a hub až po zelené řasy. Napadené jedince lze poznat až na základě pitvy a analýzy pod mikroskopem, nevykazují žádné vnější projevy onemocnění. U většiny druhů patogenů navíc neznáme konkrétní vlivy na napadené jedince, snad s výjimkou nemocí rozkládajících tukové těleso, kdy dochází k úhynu hostitele během přezimování nebo v požerku. Často se uvádí možný význam patogenů pro využití v biologickém boji proti kůrovcům, praktická aplikace je však stále problematická vzhledem ke kryptickému způsobu života brouků pod kůrou a obtížné (i nákladné) kultivaci., Pathogens of bark beetles (Scolytinae) include a broad spectrum of species from different groups of protozoa, microsporidia and fungi to green algae. Individuals with infection can only be recognized after dissection and microscopic analysis; they show no external signs of disease. In addition, we don't know the effects of most pathogen species on the infested individuals, perhaps with the exception of diseased decomposing fat body, which leads to the death of the host during hibernation or in the breeding system. Potential use of pathogens in biological control against bark beetles is often discussed in the literature, but practical application is still problematic due to the cryptic nature of beetles' life under the bark and difficult (and expensive) cultivation of pathogens., and Karolina Lukášová, Jaroslav Holuša.