The declared aim of enlightened administrative reforms was to provide security and aid the whole population, i.e., all social classes. Executive powers of the newly introduced police institutions covered - and defined - the whole public sphere and measures such as census or obligation to have a passport applied, at least in theory, to persons from all walks of life. This article examines how and to what extent were these ambitions applied in practice and whether these measures had an equalising effect on the society. The author concludes that unequal, in this case preferential, administrative treatment of especially the aristocracy was still widespread at the beginning of the nineteenth century. On the one hand, persons of a higher social status - who often held public offices - were supposed to embody the new civil virtues and set an example. On the other hand, however, it was feared that any public punishment or police treatment of such persons would undermine public authority and social order in general., Pavel Himl., and Obsahuje bibliografické odkazy
Jelikoţ je atraktivita často diskutovaným tématem, tato studie se jí zabývá jakoţto fenoménem sociální psychologie, především jejím vlivem při sociálním kontaktu. Provizorně byla zmapována orientační typologie lidí podle vzhledu (dvanáct kategorií) a do nich byli nalezeni vhodní zástupci. Cílem výzkumu pak bylo zjistit pořadí kategorií podle vnímané atraktivity a přisuzované důvěryhodnosti a vztah mezi těmito dvěma komponentami. Fotografie jsou portrétové a je jich čtyřiadvacet (dvanáct muţů a dvanáct ţen). Hlavním cílem tohoto šetření je však především připravit podklad pro plánovaný výzkum vlivu fyzické atraktivity člověka na jeho posouzení a ohodnocení jinými lidmi, konkrétně dopravními policisty, protoţe právě oni jsou často vystaveni rozhodování se na základě „prvního dojmu“. Respondenti tohoto předvýzkumu byli muţi ve věku 20 – 35 let, budoucí policisté, kteří portrétované subjekty osobně neznali. Výsledky ukázaly korelaci mezi percipovanou atraktivitou a přisuzovanou důvěryhodností (r = 0,538 pro muţe a r = 0,668 pro ţeny, resp. r = 0,748 pro muţe, r = 0,864 pro ţeny). Do následujícího výzkumu byly na základě tohoto předvýzkumu vybrány fotografie osob hodnocených jako nejatraktivnější, resp. nejméně atraktivní. and Attractiveness is a widely discusses topic today, this paper focuses on attractiveness as a phenomenon of social psychology and especially on its influence on social contacts. An orientation typology of humans according to their appearance (twelve categories) was mapped out and the appropriate representatives of each category were found. The goal of the research was to state the order of these categories according to perceived attractiveness and ascribed credibility and to trace the relation between these two components. There were twenty-four portrait photographs (twelve men and twelve women). However, the main target of this study was to prepare the background for the planned research on the influence of the physical attractiveness of a person on the way he or she is viewed and evaluated by others, to be more specific, by traffic policemen as they often make decisions based on their "first impression". Respondents were men, 20-35 years old, soon-to-be policemen and they did not personally know the people on the portraits. The results show correlation between the perceived attractiveness and ascribed credibility (r = 0,538 for men and r = 0,668 for women). On the basis of this pre-study, the portraits of persons evaluated as the most attractive and the least attractive were chosen for the following research.
Tato výzkumná studie se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Kolegiální podporou se rozumí poskytování psychické podpory policistům a zaměstnancům, kteří jsou v komplikované, psychicky náročné životní situaci. Spočívá v nabídce rozhovoru, sdílení pocitů a problémů, konkrétní pomoci či informacích, eventuálně zprostředkování psychologické pomoci. Jejím cílem je předcházet rozvoji psychických obtíží policistů a zaměstnanců a rozšířit možnost psychické podpory. Výzkumná studie shrnuje základní zdroje stresu, se kterými se policisté potýkají a zároveň i stručně představí specifika policejní kultury, která u kolegiální podpory hraje důležitou roli. Následně je představena i česká praxe. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji, který jako první zavedl kolegiální podporu do systému psychologické péče o policisty. Analýza rozhovorů přinesla odpovědi na výzkumné otázky týkající se motivace policistů zapojit se do systému kolegiální podpory, vnímaní pozice kolegiální podpory v rámci policejní kultury a dovedností získaných v průběhu vstupního školení. Vedle témat výzkumných otázek se objevila i další důležitá témata jako je mlčenlivost, limity kolegiální podpory, její propagace, osobnost poskytovatele apod. Výsledky poukazují na místa v systému kolegiální podpory, jejichž propracování a prohloubení může přispět k úspěšnému vybudování komplexního systému kolegiální podpory u Policie ČR. and Research paper the Peer Support System by the Police of the Czech Republic deals with peer support as a kind of social support for the safety forces. Peer support means providing psychological support to policemen and employees who are in a complicated, psychologically challenging life situation. It consists of offering an interview, sharing feelings and problems, any specific help or information, or possibly providing psychological help. Its goal is to prevent the development of psychological difficulties for police officers and employees and to extend possibilities of psychological support. The research paper summarizes the basic sources of stress the cops face, and at the same time briefly introduces the specifics of the police culture that plays an important role in peer support. Further the Czech practice is described. The research was conducted through semi-structured interviews with nine peer support providers in the Central Bohemian Region, where the system of peer support was first introduced as a new way of psychological care for police officers. The analysis of interviews brought responses to research issues related to motivation of police officers to engage in the Peer Support System, perception of the position of the peer support within the police culture and skills acquired during initial training. Besides the topics of research questions, other important topics appeared such as confidentiality, limits of peer support, promotion, personality of the provider, etc. The results point to areas in the Peer Support System, whose elaboration and deepening can contribute to the successful establishment of a comprehensive system of the Peer Support System by the Police of the Czech Republic.