Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava nepokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou zapisuje do knihy spočívající na klíně, v levé ruce drží sextant, za ní na zemi nádoba. and Na portrétní malbě je zachycen Galileo Galilei (1564 - 1642), italský matematik, astronom a filosof, profesor matematiky na univezitě v Padově a Pise, ovlivněný v počátcích svého bádání Aristotelovými představami o fungování vesmíru. Uskutečnil mnoho vlastních astronomických pozorování, objevil například sluneční skvrny, čtyři měsíce Jupitera a fáze planety Venuše. Kvůli svým převratným názorům se dostal do sporu s církví a některé ze svých závěrů o fungování vesmíru byl nucen odvolat. Alegorická postava ženy pod portrétem patrně představuje Astronomii.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava nepokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou zapisuje do knihy spočívající na klíně, v levé ruce drží sextant, za ní na zemi nádoba. and Na portrétní malbě je zachycen Galileo Galilei (1564 - 1642), italský matematik, astronom a filosof, profesor matematiky na univezitě v Padově a Pise, ovlivněný v počátcích svého bádání Aristotelovými představami o fungování vesmíru. Uskutečnil mnoho vlastních astronomických pozorování, objevil například sluneční skvrny, čtyři měsíce Jupitera a fáze planety Venuše. Kvůli svým převratným názorům se dostal do sporu s církví a některé ze svých závěrů o fungování vesmíru byl nucen odvolat. Alegorická postava ženy pod portrétem patrně představuje Astronomii.