Tato studie je pilotáží nové metody pro měření náchylnosti k prožívání viny a hanby, Inventáře tendence k vině a hanbě (ITVAH). ITVAH je metoda založená na použití scénářů, která rozlišuje afektivní a behaviorální složky těchto dispozic a zároveň zohledňuje soukromé, resp. veřejné prožívání viny a hanby. Pro každý z 16 scénářů byly vytvořeny dvě položky – afektivní a behaviorální reakce, čímž vzniklo celkem 32 položek. Byl předpokládán čtyřfaktorový model měření – Negativní hodnocení chování (NHCh), Náprava, Negativní hodnocení self (NHS) a Únik. Dále byla předpokládána negativní souvislost NHS a Úniku se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění a pozitivní souvislost NHCh a Nápravy s tendencí k sebeodpuštění. Pilotní studie proběhla na vzorku 249 česky mluvících dospělých (67 % žen, věk 18–75, Md = 22). Na základě ordinální konfirmační faktorové analýzy se zohledněním reziduálních kovariancí mezi položkami vztahujících se ke stejnému scénáři jsme zjistili akceptovatelnou shodu předpokládaného modelu s daty. Pro předpokládané souvislosti se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění jsme však získali pouze částečnou oporu, v rozporu s teoretickým očekáváním jsme zjistili středně silný negativní vztah mezi tendencí k sebeodpuštění a afektivní složkou viny. Pro širší používání této metody v československém prostředí je důležité dále ověřit konstruktovou validitu metody společně s ověřením souběžné validity s The Test Of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3). and This paper constitutes a pilot study of a novel measure for assessing proneness to guilt and proneness to shame, Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH, Inventory of Proneness to Guilt and Shame). ITVAH is a scenario-based method distinguishing affective and behavioural components of guilt and shame and also considering the private or public experience of guilt and shame, respectively. Two items (affective and behavioural reaction) were created for each of the 16 scenarios, resulting in total of 32 items. A four-factor measurement model was assumed – Negative behaviour evaluation (NBE), Reparation, Negative self-evaluation (NSE), Withdrawal. Next, we assumed negative correlations of NSE and Withdrawal with self-esteem and self-forgiveness and positive correlations of NBE and Reparation with self-forgiveness. The pilot study was carried out on 249 Czech-speaking adults (67 % women, aged 18–75, Md = 22). An ordinal confirmatory factor analysis with residual covariances between items connected to the same scenarios was conducted. The hypothesized four-factor model was found acceptable. However, we found limited evidence for the hypothesized relationships with self-esteem and self-forgiveness – in contrast to theoretical expectations we found a medium-strong negative relationship between self-forgiveness and affective component of guilt. For further use of the measure in the Czech and Slovak environment it is necessary to assess additional evidence of construct validity and concurrent validity with The Test of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3).
Cieľom práce bolo zistiť vzťah medzi odpustením sebe, tendenciou k vine, tendenciou k hanbe a empatiou u mladých dospelých. Odpustenie sebe je dynamický proces súvisiaci s rôznymi faktormi. Na základe predložených modelov od Hall Fincham (2005) a Rangganadhan Todorov (2010) sa práca zamerala na emocionálne determinanty odpustenia sebe – vinu, hanbu a empatiu. Výskumný súbor tvorilo 153 mladých dospelých vo vekovom rozmedzí 20-30 rokov (M = 22,82; SD = 2,57). Údaje boli získané pomocou Enrightovho dotazníka odpustenia sebe [ESFI – Enright Self-forgiveness Inventory], Dotazníka na zisťovanie dispozičnej viny a hanby [TOSCA-3 - Test of Self-Conscious Affect-3] a dotazníka na meranie empatie [IRI - Interpersonal Reactivity Index]. Výsledky ukázali, že tendencia k hanbe je silnejším negatívnym prediktorom odpustenia sebe v porovnaní s tendenciou k vine. Empatia orientovaná na seba silnejšie negatívne predikuje odpustenie sebe v porovnaní s empatiou orientovanou na ostatných. Naše zistenia ďalej potvrdili pozitívny vzťah medzi vinou a empatiou orientovanou na ostatných, a zároveň pozitívny vzťah medzi hanbou a empatiou orientovanou na seba. Zároveň sa ukázali signifikantné rozdiely medzi mužmi a ženami v premenných vina a hanba, kde ženy dosahovali vyššiu úroveň. and The goal of this paper was to find out relationships between self-forgiveness, guilt-proneness, shame-proneness, and empathy in young adults. Self-forgiveness is a dynamic process associated with various factors. Based on the presented models by Hall Fincham (2005) and Rangganadhan Todorov (2010), the study focused on emotional determinants of self-forgiveness – guilt, shame, and empathy. The research was conducted on 153 young adults ranged in age from 20 to 30 years (M = 22,82; SD = 2,57). The data were obtained by the Enright Self-forgiveness Inventory, the Test of Self-Conscious Affect-3 and the Interpersonal Reactivity Index. The results showed that shame-proneness was a significant negative predictor of self-forgiveness, compared to guilt-proneness. Personal distress empathy was a stronger negative predictor of self-forgiveness, compared to empathic concern. Our findings also confirmed a positive relationship between guilt and empathic concern, and a positive relationship between shame and personal distress. Moreover, there were significant differences between men and women in the variables of guilt and shame, where women reached a higher level.