a1_Hlavním cílem výzkumu byla verifikace symbolické asymetrie spontánních a sociálně sdílených reprezentací rodových kategorií v hodnotící dimenzi českého kulturního kontextu. 223 pregraduálních studentů (117 mužů a 106 žen, M = 20.5 let) bylo požádáno, aby volně asociovali na pojmy člověk, muž a žena (v náhodném pořadí) a každý z nich zhodnotili. Hypotézy: 1. Autoři očekávali větší překryv pojmů muž a člověk než mezi pojmy žena a člověk: a) z hlediska valence použitých pojmů; b) v dimenzi aktivita-souznění. 2. Očekávali celkově příznivější hodnocení pojmu žena než muž. 3. Očekávali také větší heterogenitu pojmu muž ve srovnání s pojmem žena, pokud jde o celkový počet různých slov asociovaných s těmito pojmy. Postupně byly provedeny dvě analýzy: celkové valence slov asociovaných s každým pojmem a analýza kategorií specificky zaměřená na hodnocení rozsahu, v němž se odpovědi na pojmy vztahovaly k dimenzi sebeprosazení vs. vztahovost. V první analýze jednorozměrnou ANOVA byly předložené pojmy (člověk vs. muž vs. žena) a pohlaví účastníků (žena vs. muž) považovány za proměnné rozlišující mezi účastníky. V druhé analýze pomocí smíšené ANOVA byly počet asociovaných slov vztahujících se k předloženému pojmu (člověk vs. muž vs. žena) a pohlaví účastníků (žena vs. muž) považovány za proměnné rozlišující mezi účastníky a atributy (aktivita vs. vztahovost) za vnitřní proměnné účastníků. Všechny hypotézy byly podpořeny daty. Výsledky svědčí o tom, že čeští mluvčí spontánně považují muže za rod vyšší úrovně. Globálněji studie podporuje myšlenku rodové symbolické asymetrie: rodové kategorie se neliší jenom ve svém obsahu, statutu nebo síle, ale také ve své hierarchické kognitivní organizaci., a2_Maskulinitě je připisována symbolická nadřazenost nad feminitou. Aby bylo možné zobecnit výsledky i mimo studentskou populaci, další výzkumy by měly získat data o širší dospělé populaci., b1_The main objective of the research was to verify the symbolic asymmetry in spontaneous and socially shared representations of gender categories, also on the evaluative dimension in the Czech cultural context. Two hundred and twenty-three undergraduate students (117 males and 106 females, M = 20.5 years old) were asked to freely produce their associations on primes Human, Man and Woman (in randomized order) and to evaluate each of them. Hypotheses. 1. Authors expected a stronger overlap between primes Man and Human than between Woman and Human: a) in overall valence of primes; b) on agency-communion dimensions. 2. They expected overall a more favorable evaluation of Woman than Man. 3. They also expected a greater heterogeneity for Man in comparison with Woman in terms of total number of different words associated with primes. Two sets of analyses were subsequently carried out; the overall valence of words associated with each prime and a categorical analysis specifically targeted at evaluating the extent to which responses to the primes pertained to communion vs. agency. For the former an univariate ANOVA was conducted considering prime (Human vs. Man vs. Woman) and sex of participant (Female vs. Male participant) as between-participants variables. For the latter, a mixed ANOVA was performed on the number of associated words considering prime (Human vs. Man vs. Woman) and sex of participant (Female vs. Male participant) as between-participants variables and attributes (Agency vs. Communion) as a within-participants variable. All hypotheses were supported. The results strongly suggest that Czech speakers spontaneously consider Man a higher-level gender. More globally, the study supports the idea of gendersymbolic asymmetry: gender categories do not differ only in their content, status or power, but also in their hierarchical cognitive organizations., b2_ Masculinity holds ascribed symbolic superiority over femininity. In order to generalize the results beyond students, future studies should access the more general adult working populations., Adriana Wyrobkova, Pascal Gygax, Petr Macek., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek „Strukturální přístup k sociálním reprezentacím“ vznikl jako reakce na článek „Teorie sociálních reprezentací“ uveřejněný v minulém vydání E-psychologie (Novák, 2009). Na základě poznatků získaných na přednáškách a workshopech v rámci programu „EuroPhd on Social Representation and Communication“ v Římě (http://www.europhd.eu) a relevantní literatury předkládám v mnohém odlišný pohled na fenomén sociálních reprezentací. Zároveň navazuji na zmínku o strukturálním přístupu k sociálním reprezentacím, která v minulém příspěvku nebyla dále rozpracována. Serge Moscovici, který podle Billiga (1988) představuje Marxe i Lenina revolučního hnutí sociálních reprezentací, tvrdí, že obsah termínu sociální reprezentace je ve své podstatě polysémický (Moscovici, 2000). Svým výrokem však neodkazuje k faktu, že lze termín sociální reprezentace užívat libovolně a často v rozporu se základními východisky jeho teorie. V rámci svého příspěvku aspiruji na charakteristiku sociálních reprezentací ve shodě s autory, kteří původní Moscoviciho koncepce rozvíjejí. and „Structural approach to social representations“ reacts to the article published in previous issue of E-psychologie „Theory of social representations“ (Novák, 2009). Based on knowledge acquired during lectures and workshops of „EuroPhd on Social Representation and Communication“ in Rome (http://www.europhd.eu) and relevant literature the author provides a different perspective on the phenomenon of social representations. Furthermore, the structural approach, which was mentioned and not further developed in the previous article, is characterized. Serge Moscovici, according to Billig (1988) both the Marx and the Lenin of the revolutionary movement of social representations, claims, that the content of social representation is polysemic in its nature (Moscovici, 2000). However, this statement doesn´t refer to the fact that the concept of social representations can be used arbitrarily and often in contradiction with the fundamental principles of his theory. In the present article, the author aims at a characteristic of social representations along with scientists who develop the original social representation theory.
Tato studie je rozdělena do tří hlavních částí: První pojednává o postavení sociálních reprezentací v systému současné psychologie a možnostech jejich využití pro současnou vědu a výzkum. Druhá se snaží vysvětlit okolnosti jejich vzniku a popisuje filosofickosociologické kořeny této teorie. Třetí část tohoto článku zkoumá jejich formální strukturu. Teorie sociálních reprezentací nikdy nebyla statickým a hypotetickým konstruktem, ale vždy se snažila pružně přizpůsobit stále se měnícímu kontextu reality. Sociální reprezentace jsou myšlenkami v pohybu, jsou to dynamické a otevřené fenomény a jejich koncept je formován a transformován spolu s měnícím se kontextem. Teorie sociálních reprezentací pomohla transformovat sociální psychologii na postmoderní vědeckou disciplínu, která překračuje hranice mezi psychologií, sociologií, filosofií, lingvistikou, teorií systémů a kulturní antropologií. Sociální reprezentace jsou souborem organizovaných a strukturovaných poznatků na úrovni základního společenského systému. Činí pro nás realitu srozumitelnou, bezpečnou a dávají nám možnost snadněji se v ní orientovat a sdílet ji s ostatními. and This study is divided into three main parts: The first is about position of social representations in the system of present psychology and possibilities of their use for present science and research. The second is trying to explain background of their origin and describes philosophical-sociological roots of this theory. The third part of this paper explores their formal structure. Theory of social representation has never been statistic and hypothetical construct, but has ever been trying to adapt flexibly to always changing context of reality. Social representations are ideas in movement, they are dynamic and open phenomena and their concept is formed and transformed together with the changing context. Theory of social representations helped to transform social psychology into postmodern science, which exceeds borders between psychology, sociology, philosophy, linguistics, theory of systems and cultural anthropology. Social representations are collection of organized and structured knowledges at the level of basic social system. They make the reality clear and safe for us. They give us possibility to orientate in reality easier and to share it with others.