Mědiryt (24, 7 x 26 cm): Minerva (brnění, přilba, štít s hlavou Medúzy, meč) troubí na trubku, aby vzbudila Herkula (lví kůže, kyj) pololežícího a spícho na oblaku., Strech 1998#., and Součást série antických božstev podle Sprangera (další je Juno a Venuše, obě rytiny od Pietera de Jode I), kterou vydal Clemens De Jonghe (1624-1679).
Reliéf (13, 2 x 15, 6 cm): nahý Argus v podobě mladíka spí pod stromem, vedle něj pes a pastýřská hůl. Napravo se blíží Merkur (okřídlená čapka) s rukou na rukojeti meče. and Prag um 1600#, II, č. 532 s. 62-63.
Olej na plátně: Adonis (červená tunika, boty, lovecký roh, meč u pasu ) s oštěpem v ruce odchází se dvěma loveckými psy. Obrací se nazpět k sedící nahé Venuši, objímá ji levou rukou, Venuše si levou rukou přitahuje jeho hlavu. Nalevo před Venuší sedí Amor (toulec přes rameno) se šípem v ruce. Napravo ve vodě pár holubů, na které Adonidův pes štěká. Výjev je zasazen do idylické krajiny, napravo satyr na stromě češe jablka a podává je dolů nymfě, nalevo se dva satyři a dvě nymfy vrací z lovu. V pozadí vesnice, obilné pole, na skále hrad., DaCosta Kaufman 1988#, č. 20.43., and Spranger na námět milostného příběhu Venuše a Adonida vytvořil tři obrazy. Nejstarší je v Amsterodamu, byl inspirován tou pasáží Proměnách, kde Ovidius líčí, jak Venuše šťastně žila s Adonidem, a proto je zasazen do idylické krajiny. Další dva evokují mýtus o Adonidovi, který se každé jaro k Venuši vrací z podsvětí (viz: Duchcov, Spranger, Venuše a Adónis; Wien, KM, Spranger, Venuše a Adónis).
Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře nahého vousatého muže (Lačnost, Nenasytnost), v levé ruce drží váhy, v pravici meč - Spravedlnost., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. (Aurelius Prudentius Clemens Psychomachia, 400 po Kr.). Ležící mužská postava patrně představuje protiklad ctnosti Spravedlnosti, a to Nenasytnost, Lačnost (Avaricia).
Figurální scéna v labyrintu, vpravo muž v antické zbroji (meč, přilba), drží nit (Theseus), kráčí vpravo, otáčí se na ležícího Minotaura. Ve stěně labyrintu obrazy: jezdecká bitva, postavy před vladařem sedícím na trůně pod baldachýnem. Nad scénou putti s trubkami, dole v rozích putti (vlevo s orlicí, vpravo s erbem)., Neumann 1974#, 229-230, č. k. 170, obr. 196., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5, and Návrh na universitní thesi Matyáše Wernera (David Zikmund Senst), Conclusiones ex universa philosophia. Na definitivní rytině: nápis "Ariadnae suae Logica Pragensis," Theseus (Werner) v antické zbroji u zabitého Minotaura, P. Maria mu z nebes podává nit, aby jej vyvedla z labyrintu filosofie (Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5 B).
Litinová socha nahého muže, leží na hromadě trofejí (brnění, prapory, dělo) a zbraní (pušky). and Socha byla roku 1918 objednána Stavební správou v Tridentu (Trento). Patrně se primárně jedná o pomník padlým, kde by mohl nahý muž představovat boha Marta, jako alegorii války (Srov. Pomník obětem 1. světové války v Blansku: http://davar.cz/badatelna/xref/ost_blansko_ares.htm (21. 1. 2013).
Památka ve stylu pozdní renesance severského charakteru. Vstupní trakt objektu, za mostem dvojitá brána. Přední fasáda - bosovaný portál s předstupujícími pilastry, ve cviklech ženské figury s atributy. Žena drží váhy a meč - Spravedlnost, žena drží kalich a kříž s hadem - Víra., Spurný 1983#, s. 33-36., and Samek 1994#, 121-124.
Kresba (18, 3 x 152, cm): nahý Perseus (přilba, plášť) s hlavou Medúzy a mečem v rukou, nohu na těle Medúzy., Fučíková 1979#, s. 503., and Ovlivněno Sprangerovým "Triumfem Moudrosti" z doby kolem roku 1595.
Průčelí budovy s figurální sochařskou výzdobou ( Antonín Pilgrim, 1510-1511), uprostřed mezi postavami heroldů a měšťanů alegorická postava Spravedlnosti (na hlavě koruna, v levé ruce váhy, v pravici meč). and Socha pochází patrně z doby po švédských válkách, kdy byla radnice poškozena. Opravy byly dokončeny roku 1660.
Grisaille na dřevě (66 x 61 cm). V malovaném rámu, zdobeném hermovkami s festony, je scéna představující Marta odzbrojovaného Amorem a Gracií a Venuši, kterou svlékají dvě Grácie. V pravém dolním rohu si putti hrají s Martovým štítem a přilbou, dole uprostřed putto s Martovým mečem. Nahoře uprostřed rej šeti Amorů, střílející z luku a rozhazují růže a lilie, v pravém rohu znamení zvěrokruhu, váhy a štír (symbol rovnováhy)., Pujmanová 2008#, 383-384., and Malba byla v 17. století pravděpodobně ještě ve Fontainebleau, v roce 1931 byla v Arthur Kay Collection (Dodswell, Edinburgh), v roce 1946 na zámku v Koryčanech a od roku 1950 v Bučovicích. Malba imituje kresbu Rossa Fiorentina ze sbírek Louvre (srov. Rosso Fiorentino, Louvre, Cabinet des dessins, inv. no. 1575 ), kterou proslavila rytina (Jacob Binck ?, Paris, Bibliotheque Nationale, inv. no. Ba 12), podle které vznikla celá řada děl, mezi nimiž se ale jako jediná malba dochoval exemplář v Bučovicích. Rám je rovněž imitace dvorského umění krále Františka I. (styl Fontainebleau). Malba bývá interpretována jako alegorie násilí přemoženého láskou - bůh války Mars se zamiloval do Venuše, symbolický význam výjevu zdůrazňuje znamení zvěrokruhu, která přípravw na milostný akt dává kosmický rozměr.