Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) is a unique disorder. It usually devel-ops in early childhood and, in 50% of cases, continues to be a lifelong disorder, which poses significant challenges for researchers and clini-cians. The new criteria set by the World Health Organization merged the category of Hyperki-netic Disorders and the ADHD category.This narrative review aims to explore and ease the adoption of the ADHD concept for clinicians and researchers who were used to working with Hyperkinetic Disorders by (1) analyzing the evolution of the ADHD concept from its estab-lishment in the Diagnostic and Statistical Man-ual of Mental Disorders, 3rd edition (DSM-III) until DSM-5; (2) comparing the contemporary concepts of ADHD in DSM-5 and Hyperkinetic Disorders in International Statistical Classifica-tion of Diseases and Related Health Problems (ICD-10); and (3) describing some new chal-lenges the ADHD concept will face in the future.The structure and the dimensions of the concept are explored, including some possible new core symptoms such as emotional dysregulation and mind wandering. Adult presentations of symp-toms of hyperactivity, impulsivity, and inatten-tion are presented. The recent challenges of the global pandemic of covid-19 are also addressed.In conclusion, the concept of ADHD has been dramatically improved since its establishment. However, the bio-psycho-social perspective needs to be better balanced in ADHD-related science. and Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je unikátní poruchou. Většinou se rozvine v raném dětství a v 50 % případů přerůstá v celoživotní poruchu, což přináší významné výzvy pro vý-zkumníky i odborníky v praxi. Nová kritéria vytvořená Světovou zdravotnickou organiza-cí spojila kategorie hyperkinetických poruch a ADHD. Cílem této narativní přehledové studie bylo prozkoumat a usnadnit osvojení koncep-tu ADHD odborníky a výzkumníky, kteří byli zvyklí pracovat s hyperkinetickými poruchami. 1) Byla analyzována evoluce konceptu ADHD od jeho ustanovení ve 3. edici Diagnostické-ho a statistického manuálu duševních poruch (DSM-III) až po DSM-5; 2) byly porovnány současné koncepty ADHD v DSM-5 a hyper-kinetické poruchy v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10); a 3) byly popsány některé nové výzvy, kterým může koncept ADHD čelit v budoucnosti. Prozkoumány byly dimenze a struktura konceptu včetně potenciálních no-vých symptomů, jako jsou například emocio-nální dysregulace a tzv. mind wandering. Před-staveny byly také dospělé prezentace symptomů hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti. Au-toři se dotkli také nedávných výzev spojených s globální pandemií covid-19. Závěrem lze kon-statovat, že koncept ADHD se od svého vzniku významně zlepšil. Ve vědeckém výzkumu zabý-vajícím se ADHD by však měla být více zohled-něna psycho-bio-sociální perspektiva.