The abilities of diurnal and nocturnal observation and the acquisition of the targets are considered to be the principal functions which determine the NATO Armed Forces technological superiority. The fact, that the particular part of electromagnetic spectrum is their common technological denominator and the visual perception is their response, has earmarked from the modern NATO technologies (C4ISTAR architecture) the separate group - the STANO assets (Surveillance, Target Acquisition, Night Observation). Nowadays, the overall integration of these recourses is proceeding on the lowest degrees of the Armed Forces within the scope of the national programs so-called the Soldier of future. Not only the advantages in the form of the miniaturization, the systemic interconnection of the single technologies and the energy intensity reduction but also the rediscovery of the classical technologies force like e.g. the optical layer, are beneficial. The different methods of the USA integration and the integration of the large states of the “Old Continent” in association with their diverse know-how for the partial technologies are putting the difficult task of the choice of the right trend before small NATO states. The same questions, milestones and myths, which had arose before six years at the beginning of the modernization programs, are recurring presently. Following text partly presents some simple tests of the technologies, which are used by STANO devices, partly points out to different attitudes and compares already established STANO assets with introduction of the new trends. and Schopnosti denního pozorování, akvizice cílů a nočního pozorování jsou jedny ze základních funkcionalit určující technologickou převahu armád NATO. Skutečnost, že jejich společným technologickým jmenovatelem je konkrétní část elektromagnetického spektra a jejich odezvou je obrazový vjem, vyčlenila ze systému moderních technologií NATO, tzv.C4ISTAR architektury, samostatnou skupinu - prostředky STANO (Surveillance, Target Acquisition, Night Observation). V současnosti probíhá plošná integrace těchto prostředků na nejnižší stupně armád v rámci národních programů tzv. vojáka budoucnosti. Přínosem jsou výhody v podobě miniaturizace, systémového propojování jednotlivých technologií, snižování energetické náročnosti a také znovuobjevování síly klasických technologií jako jsou např. optické vrstvy. Odlišné cesty integrace Spojených států amerických a velkých států starého kontinentu spolu sjejich různým know-how pro dílčí technologie předkládá malým státům NATO nelehký úkol volby správného směru. Opakují se stejné otázky, milníky a mýty, které vyvstávaly před šesti lety na počátku modernizačních programů. Následující text uvádí některé jednoduché testy technologií používaných u prostředků STANO, upozorňuje na rozdílné přístupy a srovnává již konkrétně zavedené prostředky STANO spolu s uváděním nových trendů.
The infrared thermography has been successfully applied as a tool for high resolution imaging in different hydrological studies. This exploratory experimental study aimed at evaluating the possibility of using infrared thermography to determine the diameter of raindrops. Rain samples are collected on a pre-heated acrylic board, which is exposed to rain during an instant, and thermograms are recorded. The area of the thermal stains (''signatures'' of the raindrops) emerging on the board is measured and converted to drop diameters, applying a calibration equation. Diameters of natural raindrops estimated using this technique were compared with laser disdrometer measurements; the Nash-Sutcliffe efficiency coefficient was used for evaluating the match between the resulting histograms of drop size distribution. Results confirm the usefulness of this simple technique for sizing and counting raindrops, although it is unsatisfactory in light rain or drizzle.